Populárně-naučný sprint filmovou industrií

15. 1. 2020

Jak se dělá filmje druhá ze série populárně-naučných publikací, kterou pro vydavatelství Argo vymyslela filmová historička Tereza Czesany Dvořáková. První díl série vyšel v roce 2017 pod titulem Jak vznikl film, a zabýval se tématem archeologie médií. Čtenářům byl představen kontext vynálezu filmu v historických souvislostech a s přesahy do dalších oborů. Ve druhé části první díl nabízel několik kreativních experimentů spjatých s prekinematografickým obdobím, které otevíraly čtenářům prostor pro vlastní invenci. Snad můžeme prozradit, že už nyní jsou načrtnuty půdorysy dalších dvou knih, přičemž třetí díl série by se měl zaměřit na fenomén televizního vysílání.

Jak se dělá film navazuje svou strukturou na rozvržení prvního dílu. Příběh se odvíjí na dvojstranách, které vždy reprezentují tematický uzavřenou kapitolu. Levá strana přináší text, pravá se snaží o humoristický komentář a nadsázku prostřednictvím ilustrací. Výtvarný ráz celé knize dal stejně jako v roce 2017 Nikkarin. Přestože se jedná o populárně-naučný text, autoři nerezignovali na příběhovou linii. Ta ovšem nevyniká pro svou literární hodnotu, ale vytváří jakousi nit, na kterou mohou být elegantně navlékána jednotlivá témata. Dvě děti zvažují, na jaký půjdou film. Doprovází je sněhobílý pes, který se bez ptaní vydá na pronásledování černé kočky přímo do víru filmových studií. Děti během stopování svého čtyřnohého přítele projdou celým procesem filmové tvorby.

Podtitul knihy mluví za vše: cesta za filmovým řemeslem pro malé i velké. Dvořáková vybídla ke spolupráci na knize svého dlouholetého kolegu a přítele ze studií na pražské FAMU, filmového producenta Ondřeje Beránka. Synergie těchto dvou osobností vedla k nevídanému efektu. Autorům se povedlo nalézt ideální rovnováhu mezi srozumitelností a snahou popsat dětem proces filmové tvorby v jeho komplexnosti a složitosti. Čtenáři se seznámí s jednotlivými tvůrčími profesemi, ale také s procesy jako jsou vývoj filmu, natáčecí období, postprodukce… Za nešťastně zvolenou považuji v tomto kontextu pouze úvodní ilustraci knihy, která v jedné řadě prezentuje fiktivní filmový štáb, se kterým se na stránkách seznámíme. Ze čtrnácti profesí vidíme pouze čtyři ženy. Klíčové role producenta, scenáristy a režiséra jsou obsazeny muži. Nezbývá však než dodat, že realita maskulinního filmové prostředí taková často je.

Dětem jsou představeny základní filmové žánry i filmové druhy. Kniha sama před čtenáři přiznává, že se zaměřuje na kontext hraného celovečerního filmu. K tomuto konstatování bych dodal, že se zaměřuje na výrobní zvyklosti spjaté s komerčněji orientovanými filmovými projekty. Nicméně právě tato volba dovoluje postihnout jednotlivé tvůrčí činnosti v širším výčtu. Postavy knihy jsou při svém sprintu filmovými studii svědky natáčení výpravného sci-fi filmu. Tato volba není náhodná, protože díky tomu mohou autoři postihnout v samostatných kapitolách kupříkladu problematiku speciálních efektů.

Dokumentární a animovaný film zůstává stranou a je pojednán v jediné kapitole. Nicméně se jedná rozumné rozhodnutí autorů, kteří museli svému textu vymezit hranice. Pouze jedinou větou je pak odbyt experimentální film. Každý z těchto filmových druhů by si zasloužil vlastní knihu.

Ve výtvarném pojetí kniha navazuje na uchopení prvního dílu. Komiksové stripy vytvářejí dějovou linku dětí, které procházejí filmovým ateliérem, a čtenář má tak možnost nahlédnout na filmový plac konkrétního filmu. V některých kapitolách se ilustrace snaží podpořit populárně-naučný rozměr knihy tím, že předkládá jakousi myšlenkovou mapu – jako v případě kapitoly Než padne první klapka. Ilustrátor v přehledné ilustraci předkládá zjednodušený půdorys procesu filmového vývoje. Snad by se dalo tohoto principu využít v širší míře. Myslím si, že stejně poučné by bylo, pokud by ilustrátor využil svého umu pro přiblížení kupříkladu podoby storyboardu nebo při referování o jednotlivých velikostech záběrů. Tvorba storyboardu se mohla stát i obsahem jednoho z experimentálních cvičení. Nicméně nestala.

Filmové experimenty jsou vítaným zpestřením, do kterého kniha přejde v druhé části. Čtenáři jsou motivováni k vlastní tvorbě obdobně jako v prvním díle série. Řada z experimentů se přitom zaměřuje na nápady z okruhu animovaného filmu (brick film, animační loutka, pixilace), a to i přesto, že těžištěm knihy je přiblížení tvorby celovečerního hraného filmu. V tomto případě museli autoři zvolit kompromis, který zohledňoval kreativní možnosti a limity domácího prostředí. Z této perspektivy jsou návody z hlavy Karolíny Čížkové voleny dobře a uměřeně.

Za velký přínos publikace považuji také to, že se dětem snaží představit filmové prostředí v komplexnosti. Dětem je vysvětleno, že stahování filmu zdarma je v určité situaci možné považovat za krádež, a jsou jim přímo nabízeny možnosti k legálnímu sledování filmů online. Ústředním motivací knihy však je, aby děti chodily do kina. V závěrečných oddílech jsou předložena také doporučení na filmové přehlídky a festivaly, které prezentují dětskou tvorbu. Před dětmi se otevírá možnost stát se autory, kteří prezentují svůj film před diváky. Nešťastným souběhem se však nepodařilo dostat do výčtu přehlídek transformovanou podobu celostátní přehlídky filmové tvorby dětí a mládeže Malé vize, která navázala na Zlaté slunce (v textu figuruje pouze Zlaté slunce). Pokusím se iniciovat zpřesnění této náležitosti pro další vydání.

Celou populárně-naučnou sérii z pera Terezy Czesany Dvořákové a spoluautorů považuji za úžasný nakladatelský počin, který reaguje na absenci knih podobného zaměření. V českém prostředí se obdobnou sérii podařilo představit čtenářům naposledy v závěru osmdesátých let. Kniha je vhodná pro samostatné čtení staršími dětmi, pro společné čtení rodičů s dětmi, ale může posloužit také jako inspirační pramen v situaci, kdy pedagog či lektor chce se žáky věnovat prostor filmové výchově. Kniha je psána srozumitelným jazykem. Nedělá přitom z dětí hlupáky, nepodceňuje jejich inteligenci, a z toho důvodu se stává neopomenutelným příspěvkem v situaci, kdy v českém školském prostředí je téma filmového umění zcela přehlíženo.

Jiří Forejt

Jak se dělá film, 2019
Autoři: Tereza Cz Dvořáková, Ondřej Beránek, Karolína Čížková
Ilustrátor: Nikkarin
Nakladatel: Argo