Film jako výchova k demokracii. Ve Finsku patří film k základním výukovým metodám

Name: Multimediální tábor
Start: 2026-06-29
End: 2026-06-29
Location: Ateliér Letná

Aneta Kohoutová

7. 12. 2022

Finsko je v kontextu vzdělávání velmi často vyzdvihováno jako příklad dobré praxe hodný následování. Místní vzdělávací systém je považován ze jeden z nejkvalitnějších a nejkomplexnějších v Evropě. Kvalita vzdělávání je postavena na několika pilířích, jež jsou zásadní i pro pochopení implementace filmové či mediální výchovy. Studie je součástí výzkumného záměru monitoringu příkladů dobré praxe v Evropě projektu Posílení oboru filmová a audiovizuální výchova v ČR, který je realizován v rámci Programu Kultura financovaného z Fondů EHP 2014-2021. Jedná se o jednu z osmi připravovaných studií zaměřených na vybrané evropské země.

Celostátní základní kurikulum určuje Finnish National Agency of Education (Národní vzdělávací agentura). Kurikulum obsahuje cíle a základní obsah různých vyučovacích předmětů, zásady hodnocení žáků, metody vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami, péči o žáky a pedagogické poradenství. Obsahuje rovněž principy dobrého učebního prostředí, pracovních postupů a koncepce vyučování. Kurikulum je aktualizováno přibližně jednou za deset let.

Podle studie Národního ústavu pro vzdělávání má finský vzdělávací systém několik specifik a charakteristik, které v bodech na úvod představíme.

Vzdělávání je na všech stupních bezplatné. V předškolním a základním vzdělávání rodiče neplatí za učebnice, stravování, ani za dopravu žáků, kteří bydlí daleko od školy. Studenti středních a vysokých škol si učebnice kupují. Středoškoláci mají školní stravování zdarma, na rozdíl od vysokoškoláků, kteří jej ovšem mají subvencováno státem. Doprava zdarma se týká žáků, kteří dojíždí více než deset dní v měsíci veřejnou dopravou – spadají sem hlavně oblasti severního Finska.
Každý žák má právo na pedagogické poradenství. Úkolem poradenství je podporovat žáky, vést je a pomáhat jim tak, aby dosáhli nejlepšího možného výkonu a uměli se správně rozhodnout ve své další profesní dráze. Poradenstvím se zabývá veškerý pedagogický personál školy, který žákům pomáhá tak, aby všichni mohli zažít úspěch a radost z učení. Podpora spočívá v doučování nebo v pomoci žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem je maximálně využít potenciál každého žáka.
Celoživotní vzdělávání. Finský vzdělávací systém je kompletně prostupný a sleduje návaznost jednotlivých stupňů. Žáci (toto označení zde znamená vzdělávající se jakéhokoliv věku) mohou vždy pokračovat ve studiu na vyšší úrovni vzdělávání. Praxe uznávání výsledků předcházejícího vzdělávání byla zavedena proto, aby se předešlo zbytečnému opakování již absolvovaného studia.

Hodnocení kvality a vzdělávání učitelů

Pokud hledáme konkrétní specifikum finského vzdělávacího systému, narazíme na skutečnost, že zajišťování kvality vzdělávání je založeno spíše na řízení než na kontrole.

Školní inspekce, jak ji známe z českého prostředí, byla zrušena na počátku devadesátých let. Základní myšlenkou je usměrňování školství pomocí informací, podpory a financování. Činnost poskytovatelů vzdělávání je vedena úkoly stanovenými v legislativě, celostátním kurikulem a kvalifikačními požadavky. Systém spoléhá na odbornou zdatnost učitelů a ostatního personálu škol.

Systém hodnocení je dvouúrovňový – zaměřuje se jak na sebehodnocení škol a poskytovatelů vzdělávání, tak na celostátní hodnocení výsledků vzdělávání. Celostátní hodnocení výsledků vzdělávání probíhá pravidelně, každoročně se koná test z mateřského jazyka a literatury a matematiky. Další předměty jsou hodnoceny podle evaluačního plánu ministerstva školství. Nejsou hodnoceny jen všeobecně vzdělávací předměty, ale také např. umění a řemesla a mezipředmětová témata.

Učitelské povolání má ve Finsku vysokou prestiž, velký důraz je kladen na vzdělávání učitelů. Pedagogické fakulty si tak mohou vybírat nejvhodnější uchazeče. Například do studia určeného pro třídní učitele se vybírá jen 10 procent ze všech uchazečů. Do studia pro učitele jednotlivých předmětů se podíl vybraných uchazečů pohybuje mezi 10 až 50 procenty podle vyučovaného předmětu. Přehled o finském vzdělávacím systému, stupních vzdělávání a učitelské specializaci je možné najít na specializovaných stránkách.

Finský vzdělávací systém a filmová výchova

Samostatný odbor či oddělení zaměřený pouze na film a edukaci finský vzdělávací systém nemá. Filmová výchova spadá do širokého konceptu mediální výchovy. Koncepci mediální výchovy má pod sebou Národní audiovizuální institut (KAVI), konkrétně pak Oddělení pro mediální výchovu a audiovizuální vzdělávání (MEKU). Jejich hlavní činností je propagace a supervize strategie mediální výchovy.

Institut je podřízen Ministerstvu školství a kultury (Opetus- ja kulttuuri-ministeriö), vznikl v lednu 2014 v důsledku sloučení Národního audiovizuálního archivu (v letech 1957 až 2007 Finský filmový archiv) a Centra pro mediální výchovu a audiovizuální média (v letech 1946–2011 Finská rada pro klasifikaci filmů). Spadá pod něj film, televize a rozhlas, jeho hlavním cílem je zachovat a archivovat finskou audiovizuální kulturu.

Kromě Ministerstva školství a kultury se do přípravy mediální výchovy zapojuje i Ministerstvo spravedlnosti, jež pracuje s konceptem mediální gramotnosti jako s inkluzivním a demokratickým nástrojem. Dalším hráčem na poli mediálního vzdělávání jsou pak vládní agentury zaměřené na digitalizaci. Ministerstvo vnitra je zodpovědné za propagaci vnitřní bezpečnosti jako je například předcházení násilí nebo extremismu, k čemuž je jako nástroj rovněž využita mediální výchova.

Mezi vládními agenturami je klíčovým hráčem již zmíněná organizace Finnish National Agency of Education jejíž rolí je rozvoji vzdělávání ve Finsku. Dále je důležité zmínit The Finnish Society on Media Education (FSME), což je odborná nevládní organizace, která propaguje a rozvíjí vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti ve Finsku. Organizace působí interdisciplinárně, spojuje výzkum a praxi. Mezi členy této společnosti spadá několik dalších subjektů pohybujících se v oblasti mediální výchovy.

Rozvoj mediální gramotnosti

V roce 2019 zveřejnilo Ministerstvo školství a kultury revidovanou národní koncepci mediální gramotnosti, podle které se řídí rozvoj a praxe mediální výchovy v celém Finsku. Koncepce byla připravována v široké a participativní skupině. Ve světě, který je neustále pod vlivem médií, považuje finská vláda mediální gramotnost za jeden ze svých stěžejních úkolů při výchově k demokracii.

Mediální výchova by se dle prohlášení ministerstva měla prolínat všemi vyučovanými předměty, nicméně jednotlivé školy mají svobodnou ruku v míře implementace mediální výchovy. Neexistuje tak přesně stanovený počet hodin, či jasně vymezené kurikulum, vše záleží na individuálním přístupu dané školy či učitelů.

Mediální vzdělávání ovšem začíná již v předškolním vzdělávání. Pro předškolní výuku existuje klíčový pojem, kterým je multiliteracy, jež by se dalo do českého jazyka přeložit jako všeobecná gramotnost nebo multi-gramotnost. Jedná se o schopnost interpretovat, vytvářet a hodnotit různé texty, která pomáhá studentům porozumět různým způsobům kulturní komunikace a budovat jejich osobní identitu.

Koncept multi-gramotnosti je založen na širokém chápání „textů“ jako entit vyjádřených prostřednictvím verbálních, vizuálních, sluchových, číselných a kinestetických systémů symbolů a jejich kombinací. Multi-gramotnost neodkazuje na obsah a samostatné cíle, ale je cílem sama o sobě: jednotkou obsahující informace, kompetence, hodnoty, postoje a motivy, ke kterým by měl moderní občan dospět.

Multi-gramotnost je tak vnímaná spíše jako pedagogický přístup než jako konkrétní předmět. Koncept této metody je datovaný do roku 1996, kdy výzkumnická skupina New London Group zveřejnila svůj článek o pedagogice multi-gramotnosti. Pro Finsko tak zůstává důležitým vstupní prvkem do světa vzdělávání, který rozvíjí základní kognitivní a analytické myšlení předškolních a školních žáků.

A Pedagogy of Multiliteracies: Designing Social Futures, 1996 (zdroj: researchgate.net)

V základním kurikulu pro všeobecné vyšší sekundární vzdělávání se pak role multi-gramotnosti přesunuje blíže k mediální výchově. Důraz se klade na kritickou schopnost interpretovat text (či jiné médium) a na rozvoj kreativity. Opět se vracíme k tomu, že mediální výchova není samostatným předmětem, ale spíše metodou, která pomáhá studentům lépe se orientovat nejen v učivu a v předmětech, ale i v běžném životě. Na vysokých školách je možné absolvovat magisterský program s názvem Mediální výchova. Jako samostatný program ho nabízejí dvě finské instituce, University of Lapland a University of Tampere.

Finské Ministerstvo školství a kultury podporuje rozvoj mediální gramotnosti a pedagogiky mediální výchovy alokací zdrojů a úpravou legislativy v tomto sektoru. Kromě vládních organizací existuje na poli mediálního vzdělávání množství další nezávislých hráčů mimo formální vzdělávací rámec. Ti se zaměřují především na práci s mládeží a bývají přidružené ke knihovnám či jiným veřejným kulturním institucím. Knihovny se ve Finsku obecně hojně podílejí na vzdělávání a práci s médii. Dětské a mládežnické organizace podporují mediální gramotnost, aby zajistili rovný přístup ke vzdělávání a zapojení mladých.

Z hlediska mediální gramotnosti jsou nejaktivnějšími centry pro práci s mládeží Centrum expertizy pro informace a poradenství pro mládež (Koordinaatti), Odborné centrum pro digitální práci s mládeží (Verke) a Finská síť pro výzkum mládeže. Mezi aktivní nevládní organizace patří také například The Mannerheim League for Child Welfare, Save the Children Finland a Finnish Parents’ League

Nevládní organizace mají často silné regionální sítě, což je pro Finsko jako řídce osídlenou zemi s velkými vzdálenostmi velmi důležité. Podpora mediální gramotnosti je také stále více rozšířená v mediálních společnostech a asociacích. Finnish National Broadcasting Company (YLE) poskytuje mediální vzdělávací projekty a materiály již několik let, ale i mnoho soukromých společností je aktivních v podpoře a poskytování mediálního vzdělávání, jako například Finnish News Media Association či federace finských médií Finnmedia.

Kdo bude učit učitele?

Samostatný obor ve filmové výchově na univerzitách ve Finsku neexistuje. Jak již bylo řečeno, mediální výchovu jako samostatný obor nabízí Tampere University (obor Teaching Learning and Media Education, dvouleté magisterské studium) a University of Lapland (také Media Education v magisterském stupni studia). Oba dva programy si kladou za cíl porozumět využití médií ve výuce a jejich roli ve společnosti. Vztahují se tak spíše ke konceptu multi-gramotnosti než k filmové výchově samotné, jejich kurikulum je velmi obecné a zaměřené spíše na sociologii, filozofii a společenské vědy. Expertka Marjo Kovanen z finské filmově-vzdělávací organizace Koulukino uvádí, že některé univerzity nabízejí filmovou výchovu jako volitelný předmět na pedagogických fakultách.

Film ve škole – příklady dobré praxe

Spolupráce s univerzitou – Monilukutaito

Do rozvojového programu Centra pro hravého učení, které je součástí pedagogické fakulty Helsinské univerzity, patřil v letech 2017 až 2020 projekt zaměřený na všeobecnou gramotnost a dětský film. “Multi-gramotnost je schopnost žít v rozmanitém a proměnlivém světě. Jde o to chápat a být pochopen. Cílem je přistupovat ke světu s otevřenou myslí a se zdravým kritickým úsudkem.” Do programu docházeli předškoláci, kteří se v rámci her věnovali různým přístupům k vyprávění příběhů. Dalším krokem byla návštěva kina, kde postupy, jež si osvojili při hrách, aplikovali na konkrétní film. Podle dostupných informací byl však projekt časově omezen a v současné době již neběží.

Koulukino (Helsinki)

„Film je jako zrcadlo odrážející naše vlastní zkušenosti a pocity,“ popisuje film na svém webu organizace Koulukino. Film také podle ní podporuje vnímání odlišností a nabízí nový úhel pohledu na svět. Na školách se k filmu přistupuje skrze vyučované předměty nebo témata, která samotný film nabízejí. Koulukino (Asociace pro kino do škol) má jednoduchý a jasný princip: film patří do škol a co nejvíce žáků by mělo mít možnost filmy nejen vidět, ale zároveň o nich diskutovat, a to jak mezi sebou tak s profesionály.

Koulukino je nevládní a nezisková organizace fungující již dvacet let a patří mezi nejvýznamnější hráče. Z velké části je financovaná Ministerstvem pro kulturu a školství, a to ve výši základního ročního rozpočtu 320 tisíc eur. Do této částky spadá jak grant od ministerstva, tak i samofinancování (členské příspěvky atd.). Zakládajícími členy jsou nevládní subjekty, které jsou spojené s filmovým průmyslem, jako například distribuční společnosti či samotní filmaři a jiní profesionálové z filmové branže.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Koulukino (@koulukino)

Koulukino vytváří také výukové materiály pro pedagogy, jež se týkají buď konkrétního filmu a nebo si kladou za cíl zmapovat nějaký obecný aspekt či téma. Materiály jsou rozdělené dle věkových skupin od předškolního věku až po vyšší sekundární vzdělání. Výukové materiály jsou pro nekomerční účely k dispozici zdarma na webu Koulukino.

Způsob, jakým k filmovým materiálům jednotliví učitelé přistupují, se liší v závislosti na cílové skupině a tématu. Filmy a výukové materiály lze použít například jako nástroj pro nácvik vyhledávání informací nebo třeba pro rozvoj skupinové práce či emočních dovedností. Materiály, které jsou koncipované jako diskusní cvičení povzbuzují studenty k přemýšlení a argumentaci.

Organizace nabízí také volně přístupnou filmovou databázi. Zde si učitelé i široká veřejnost mohou vybrat ze stovky filmů, jež lze filtrovat podle věku studentů, daného předmětu či země původu snímku.

Po rozkliknutí konkrétního snímku se pedagog ocitne na další stránce s trailerem a krátkou synopsí vybraného filmu a věkovým doporučení. Nabídka v pravém panelu zahrnuje profil režiséra, filmové prostředky a postupy, intertextuální reference, kulturní a společenské čtení filmu a také odkazy na další články či problematiku vyplývající z daného díla. Každá z výše uvedených položek obsahuje poutavé zakončení návodnými otázkami pro následnou diskuzi. Materiály jsou pečlivě zpracované externími odborníky, dobře ozdrojované a umně propojují téma filmu se současnou politickou situací ve Finsku i v zahraničí.

Na film do školy

Koulukino dále nabízí poradenství a pomocnou ruku pro ty pedagogy, kteří se do kina se svojí školou nedostanou. Na svém webu organizace detailně popisuje, jak by měl učitel v takovém případě postupovat. Určitou roli pak v této otázce hrají hlavně v menších městech i knihovny, které disponují alespoň omezeným množstvím filmových kopií vybraných filmů na DVD, jež mohou bezplatně půjčovat školám. Web Koulukino tak ve filmvýchově funguje jako rozcestník pro učitele, rodiče i filmové nadšence.

Další organizace

DocPoint a DOKKINO

Pod hlavičkou festivalu dokumentárních filmů DocPoint (Helsinki) vznikla online platforma, která má za cíl dostat dokumentární filmy do školních lavic. Podle statistik z roku 2019 se filmy z databáze promítali ve 21 městech pro celkem 17 tisíc žáků po celém Finsku. Filmy v databázi jsou kurátorovány v závislosti na tématu daného ročníku festivalu DocPoint a jsou rozděleny do dvou kategorií (žáci čtvrtých až šestých tříd, žáci sedmých až devátých tříd a střední školy). Součásti platformy je i nabídka workshopů a edukačních materiálů pro učitele.

Elokuvapolku

Pod hlavičkou Národního audiovizuálního institutu (KAVI) se online platforma Elokuvapolku zaměřuje na principy filmové narace a zkoumá možnosti audiovizuálního vyprávění pomocí názorných, tuzemských filmových ukázek. Tato online služba podporuje filmovou výchovu ve školách a zdarma poskytuje filmové ukázky a materiály. Lze ji použít jako nástroj kulturní i mediální výchovy.

Miracle Movie (IhmeFilmi)

IhmeFilmi distribuuje do škol kvalitní filmové tituly. Snímky z webu IhmeFilmi lze promítat ve školách a vzdělávacích institucích, centrech mládeže, klubech a kinech. Služba je bezplatná. IhmeFilmi se společně s IhmeFinland podílí na budování evropské filmotéky CinEd, zřizované pro vzdělávací účely. Provoz IhmeFilmu podporuje město Helsinky, Kreativní Evropa , Ministerstvo školství a kultury a Centrum pro podporu umění. Součástí je i IhmeSuomi – kolekce finských filmů pro studenty, kteří mají finštinu jako svůj druhý jazyk.

All pictures

Pod hlavičkou produkční společnosti Amazement si mohou zájemci vyzkoušet roli filmaře. Společnost nabízí množství kurzů, především formou online tutoriálů. Pro učitele jsou filmové kurzy zdarma. Jedná se o jedinou produkční společnost ve Finsku, která se zaměřuje i na filmovou výchovu. Jsou rovněž organizátoři největší filmové soutěže pro děti a mládež ve Finsku.

Kaikki kuvaa EDU

Kaikki kuvaa nabízí bezplatné online kurzy pro učitele. Cílem kurzů je naučit se využívat video jako všestranný nástroj pro výuku. Kurzy jsou koncipovány jako inspirativní vzdělávací cesty, které seznámí účastníky jak s filmovou praxí, tak i teorií. Projekt je financován Národní radou pro vzdělávání.

Filmová škola Valve (Oulu)

Ve filmové škole Valve (obdoba českých ZUŠ) se pohlížejí na film jako na samotný předmět (ne jako metodu učení). Valve je otevřená filmovým nadšencům všech věkových kategorií. Ti si zde mohou půjčit a vyzkoušet audiovizuální techniku či se zapojit do kurzů a seminářů. V nabídce jsou například filmařské workshopy či tréninky v animaci. Součástí nabídky jsou i kurzy pro učitele. Specialitou jsou trikové kurzy, kde se děti učí vytvářet, ale i rozpoznávat filmové iluze a triky. Obsah je propojen s finským národním kurikulem pro základní vzdělávání. Ve Valve kladou důraz na aktivní zapojení žáků, smysluplnost, radost z učení a interakci.

Metka centrum pro Mediální výchovu

Kromě rozsáhlé činnosti na poli mediální výchovy se Metka věnuje i výlučně filmovým událostem. Každoročně pořádá festival s názvem My film (Minun Elokuvani), který skýtá prostor pro filmy vytvořené mladými filmovými nadšenci. Festival je zároveň průsečíkem, místem setkání amatérských filmařů s profesionály filmového průmyslu. Druhou velkou akcí je pak Northern Script Nordic, kam se mohou přihlásit se svými scénáři zástupci ze severských zemí. Vítězové pak dostanou možnost projít masterclass workshop pod vedením filmových profesionálů.

Závěr

Ačkoliv není ve Finsku filmová výchova pevnou součástí kurikula, přikládají ji Finové poměrně velký význam. To dokládá zájem o školní projekce, jak potvrzuje Marjo Kovannen z Koulukino, tak i velmi dobře zpracované databáze a podklady pro učitele, a to ve všech stupních vzdělávacího systému. Systematické vzdělávání probíhá díky dobře zakotvenému konceptu všeobecné gramotnosti, který se implementuje již od nejnižších stupňů základních školy. To usnadňuje práci například středoškolským učitelům, kdy jsou studenti obeznámení s různými přístupy k médiím a hlavně k jejich kritickému čtení.

Tento fakt pak hraje významnou roli při práci s filmem ve výuce. Film je považován za nástroj výchovy k demokratické společnosti, který pomáhá pochopit odlišnosti různých kultur, ale i pracovat s myšlenkou fikce. Film neplní pouze roli oddechové činnosti, přístup k němu je velmi proaktivní. Nejen ve škole, kdy jsou učitelé motivováni organizacemi, jako je například Koulukino, brát svoje studenty častěji do kina, ale i při volnočasových aktivitách, které nabízí mnoho neziskových organizací.

Jako velké pozitivum lze jednoznačně označit kvalitně zpracované materiály nejen pro učitele, ale i pro rodiče, které nejsou pouze informativního charakteru, ale jsou kvalitní analýzou jednotlivých snímků, a poskytují tak dobrou půdu pro následnou diskuzi.