Audiovizuální březen: Tipy do kina, na VOD, videohry i akce, které byste si neměli nechat ujít

Pravidelný měsíční výhled ze světa audiovizuální kultury vám představí filmy, videohry, nadcházející akce či videa, která stojí za to sledovat. Výběr je přímo šitý na míru dětskému diváctvu a audiovizuální výchově tak, aby nabízel chytrou zábavu i  hravé vzdělávání. Ať už jste z pedagogických, rodičovských či mládežnických řad, věříme, že v nadcházejících řádcích naleznete možnou inspiraci.

Kino: Kung Fu Panda i loupežnice Ronja

(foto zdroj: csfd.cz)

V březnu do kin vstoupí čtvrté pokračování animované série Kung Fu Panda, jejíž první díl vyšel již roku 2008. Série představuje stylisticky nápaditou akční zábavu, obsahující propracované souboje, oslavující bojové umění. Zároveň nabízí rozmanitý fikční svět zvířat a legend, vycházejících z čínské kultury. Jde o neprvoplánovou a přímočarou podívanou, v tom nejlepším slova smyslu. Sympatický pandí protagonista Po se ve čtvrtém přírůstku opět vydává za duchovní cestou, aby se stal lepším bojovníkem a mentorem. Od posledního dílu z roku 2016 se novinka vydá i odlišnou výtvarnou cestou po vzoru Kocoura v botách: Poslední přání, jenž má na svědomí taktéž studio DreamWorks, a nabídne pestrou paletu animačních technik. Vyrazit na něj můžete od 7. března a pokud se chcete seznámit s ostatními díly, nebo si je připomenout, naleznete je na SkyShowtime či Netflixu.

Podmanivou přírodou Amazonského pralesa se pak můžete nechat vtáhnout od 14. března dobrodružně laděným francouzským hraným filmem Ella a jaguár. Hlavní hrdinka Ella se navzdory školním povinnostem vydává na pomoc nativním obyvatelům pralesa a pomocným záchranářům, kteří bojují proti lovcům. Především však na ni v lese čeká milovaná samice jaguára, s kterou se při předchozí návštěvě sblížila. Jaguárka je v oblasti zároveň tou vůbec poslední svého druhu, což ji společně s Ellou vystaví nebezpečí, zároveň však nabídne dobrodružnou cestu přátelství a pevných morálních hodnot, s jasným ekologickým poselstvím. Od února navíc v kinech můžete zastihnout další “zvířecí” film Max a Mája: Příběh lištiček, jenž vás svou přírodopisnou estetikou pro změnu přenese do arktického prostředí.

Pokud se v kinech chcete obrátit více do minulosti, stále lze ve vybraných kinech natrefit na první část kolekce filmů studia Ghibli s dobrodružným zaměřením. Imaginativní animované světy představují konkrétně filmy Laputa: Nebeský zámek, Howlův kráčející hrad, Cesta do fantazie, Porco Rosso a Příběhy ze Zeměmoří. Další kolekci společnost Aerofilms uvede v dubnu. V rámci cyklů Ponrepo dětem a Žena, růže, píseň, kost se můžete 10. března od 14:00 vypravit do pražského kina Ponrepo na kultovní snímek Ronja, dcera loupežníka, promítaný z původní 35mm kopie. Severské dobrodružství z roku 1984 je pomyslnou variací Romea a Julie, kdy ve stejný den narozená holčička a chlapec udržují silné přátelství, navzdory dvoum znepřátelených lupičských skupin, z nichž oba pochazí. Film je adaptací slavné knihy Astrid Lindgren, jež stojí i za Pipi dlouhou punčochou. Po projekci navíc můžete využít prohlídky projekční kabiny a poznat mechanismus klasické filmové promítačky.

Všechny zmíněné tituly se promítají s českým dabingem a jsou vhodné jak pro mladší, tak pro starší diváky a divačky. 

Akce: Kraťasy a lidskoprávní filmy

(foto zdroj: Prague shorts)

Do kina jste mohli zamířit i v rámci festivalu Pragueshorts. Z 16 bloků byly dva věnované přímo dětem. První s názvem Šortky nabídl animací pestré i hrané snímky, mezi nimi například hříčka Jmenuji si Edgar a mám krávu či melancholická road movie Jízdenka. Pragueshorts dětem byly pak věnované těm úplně nejmenším a vidět jste mohli Lagunu, sledující malého sledě poznávajícího široký oceán, nebo každodenní strasti práce ve školce pohledem Mámy baterky. Festival probíhal od 28. února do 3. března 2024 v pražských kinech Aero, Světozor, Bio Oko, Atlas a kině Pilotů. Ale nezoufejte, v rozmezí 3. – 17. března 2024 na platformě KVIFF.TV proběhne i jeho online podoba. Podrobný program a doplňující informace naleznete zde.

Od 20. března do 21. dubna proběhne rozsáhlý festival lidskoprávních filmů Jeden svět, který se představí hned ve 48 městech po celé republice. Tento ročník poprvé představí i fikční filmy, dosud byl výhradně dokumentárním, ačkoli hranice mezi fikcí a dokumentem je mezi těmito díly velice tenká. Tradičně zahrnuje i promítání pro školní skupiny, s uzpůsobenými projekcemi dle věkových kategorií, kde jsou zahraniční filmy pro mladší opatřeny českým dabingem. Děti na prvním stupni základní školy se můžou těšit například na osobní snímek Můj neslyšící brácha, portrétující rodinu vychovávající neslyšící dítě a jeho vztah se sourozencem. Pro druhý stupeň je pak připraven sportovní film Daleko od rodiny, kde je nadějná třináctiletá gymnastka odstřižená od rodiny vinou ruské agrese vůči Ukrajině, z níž protagonistka pochází. Stránky festivalu a detailní program školních projekcí si můžete prohlédnout pod tímto odkazem.

VOD: Kaufman pro děti, FAMU i válečná imaginace

(foto zdroj: csfd.cz)

I v nepřeberném katalogu různorodých VOD platforem se objevilo několik podnětných filmů. Etablovaný scenárista s citem pro osobité fikční světy a podivnost přitahující postavy Charlie Kaufman poprvé zpracoval i animovanou látku pro mládež, přičemž režii obstaral Sean Charmatz, jenž má zkušenosti například se seriálem o SpongeBobovi. Ori a tma se nebojí temnoty a díky suverénně vystavenému scénáři a podmanivému výtvarnu vede s dětským publikem otevřený dialog. Protagonista se musí postavit nočním můrám, které zpřítomňují každodenní strasti dospívání i existenciálních otázek týkajících se budoucnost. Díky formě tak i těžká témata film podává srozumitelně, nikoli však banálně, a především empaticky. Novinku naleznete na Netflixu.

Za akčního ranku na SkyShowtime přibyl loňský animák Želvy Ninja: Mutantí chaos. Ten uhrane, ostatně stejně jako Kung Fu Panda, výtvarnou dynamikou a střídáním hned několika animačních technik, kde dominuji záměrně špinavá a nazelenalá estetika surových ulic. Zároveň nabízí ztotožnitelný coming of age příběh, kdy do popředí želví party vystupují bratrské hodnoty a učení se morální pevnosti. Výbušný titul je navíc opředen důvtipným a nepitvořivím humorem.

Katalog HBO Max pak rozšířil jeden z nejpůvabnějších animovaných snímků posledních let s názvem Dounia a princezna z Aleppa. Kanadsko-francouzská imaginativní a poetická podívaná se u nás sice nedočkala distribučního uvedení, roku 2022 se však objevila na zlínském festivale a festivalu Juniorfest. Kreslená animace jakoby vypadla z pohádkových knížek. A okolo pohádek se točí i celý děj, v jehož centru stojí holčička Dounia. Její maminka jí v dětství vyprávěla národní syrské legendy, které se holčičce promítají do reálného světa. Realita je však mnohem temnější a tíživější. Rodiče jsou vinou války dávno pryč a Dounia s prarodiči podniká spásnou cestou s vizí lepší budoucnosti. Téma války je nahlíženo dětskou perspektivou a citlivě dětské publikum seznamuje s bohužel stále aktuálnější temnou stranou společnosti. Je však stále naplněna nadějí, optimismem a vírou v zázraky, jež zpřítomňují právě Dounin magický svět pohádek.

Více didaktického, leč řemeslně a náplní zcela bezvýhradného hlediska se dočkáte na portálu DAFilms, jenž obsahuje tematický blok Umění na plátně, věnovaný dokumentům o výtvarném umění, které běžely i v českých kinech. Série je důkladně vystavěná a věnuje se především umění samotných autorů a autorek, nikoli bulvarizujícímu zpracování jejich životů, což je problém většiny dokumentárních portrétů. Takzvané mluvící hlavy tvoří renomovaní odborníci, kurátoři či historici, kteří se dějinami výtvarného umění dlouhodobě zabývají. Dokumenty zároveň zdůrazňují, že výstavy, jimiž jsou jednotlivé dokumenty rámovány, vznikají za úsilí velkého množství lidí. Taktéž nahlédnete pod náročné procesy restaurování, jež dílům vdechnou nový život. Filmy jsou věnované například renesančnímu Raffaelovi, impresionistce Marry Cassatt nebo kontextuálnímu průřezu japonským uměním.

Videohry: Retro a kooperace

(foto zdroj: games.cz)

Videoherní trh se v únoru nesl ve znamení velkých návratů. Na počítač i konzole se dostala remasterovaná edice původní trilogie Tomb Raider s kultovní protagonistkou Larou Croft. Klasika dobrodružného žánru započala již v roce 1996. Pro dnešní vyrůstající tak ve vyčištěném grafickém hávu může představovat pomyslný retro exkurz do dob, kdy se videohry mainstreamem teprve stávaly. Trilogie je nesmlouvavá a stále uhrane důmyslně realizovanými levely, kde vítězí hráčská přesnost a trpělivost. Stejně jako například filmová dobrodružství Indiana Jonese, i Tomb Raider poslouží jako odrazový můstek pro zájem o historii minulých civilizací či geografii, jakkoli v prvním plánu stojí především akce a svištící kulky.

Remasterované verze se dočkal i 11 let starý titul Brothers: A Tale of Two Sons, kde musíte pěkně postaru kooperovat ve dvou, přičemž herní mechaniky vyzkouší vaše logické uvažování na pozadí dramatickými momenty přeplněného příběhu, sledujícího příběh dvou bratrů, kteří se vydávají na magickou cestu fantaskním světem, aby nalezli lék na těžkou nemoc svého otce. Cesta lemovaná orky či trolly naučí chlapce, a možná i hráčskou dvojici, zodpovědnosti, empatii a především ukáže, že žádné rozhodnutí není černobílé a naše vlastní zájmy, ačkoli s dobrým úmyslem, nemusí být vždy ty nejsprávnější. Pochmurnou atmosférou lemovaný remaster vyšel na konzole a počítač a na své působivosti a emocionálním dopadu neztratil vůbec nic.

Videa: Láska v umění a revize filmového kánonu

(foto zdroj: youtube.com)

Pokud si chcete rozšířit znalosti kinematografie a večer už jste unaveni číst, anglofonní filmové videorozbory či eseje textovou podobu spolehlivě zastoupí, ačkoli je jejich rétorika odlišná, už jen díky tomu, že během analýz a teorií můžete zároveň sledovat rozebírané filmové scény či momenty. Například kanál NicheCaesar se zabývá konceptem filmové nostalgie a rozebírá ji na příkladu oblíbené série Návrat do budoucnosti. Praktický vhled do filmového průmyslu jako takového pak nastiňuje kanál FilmStack. Ten rozebírá, proč jsou filmy tak drahé a jak je možné, že se stále točí, když většina z megarozpočtových titulů na sebe nemá šanci vydělat.

Revizionistický přístup volí Eyebrow Cinema, kdy se téměř v hodinovém rozboru ohlíží za kanonickým žebříčkem Amerického filmové institutu 100 největších filmů všech dob. Jeho názory jsou podnětné, ačkoli s nimi ne vždy musíte souhlasit, a vybízí k dialogu. Rozkrývá, jaké filmy do kánonu patří a zda je vůbec dobře, že tam určité konkrétní tituly jsou. Problematizuje, jak obtížné je žebříčkování filmových dějin a jak tato skutečnost dokáže zkreslovat divácký pohled. Na estetiku lásky ve filmu se zaměřuje The Cinema Cartography. Analyzuje sílu kinematografie vzbuzovat hluboké emoce a jak toho skrze stylistické prostředky dosahuje. Vtahující zpracování eseje je podložené množstvím příkladů, analýz, ale i čiré divácké zkušenosti.