Život Edwarda Muybridge jako komiks. Více než jen dějepisný výklad

Pod nakladatelstvím Centrala vyšel v českém překladu nový komiks Ve zlomku vteřiny: Bouřlivý život Edwarda Muybridge. Pevně vázaná kniha s poctivým tiskem a silným papírem nabízí mnohem více, než jen zjednodušený přepis života jednoho z průkopníků pohyblivých obrázků.

Z díla kanadského komiksového autora Guye Delisleho v českém překladu vyšly především jeho autorské portréty různorodých států, jež si pohrávají s atributy cestopisných deníků, například Jeruzalém: Rok v rozděleném městě, Pchjongjang: Výlet do Severní Koreje nebo Šen-čen: Cestovní deník z Číny – všechny stojí za přečtení. Jednak jde o vrstevnaté pojednání o problematických oblastech a jednak se v něm zrcadlí autorův podmanivý smysl pro humor s citem pro vnímání skutečností v širším kontextu.

Tentokrát si vybral, jak v komiksu uvádí, pro něj formativní osobnost Edwarda Muybridge. Vynálezce, nadšence do techniky a především mistrovského fotografa s fascinující osobní dráhou si spojujeme především s jeho vlivem na vývoj pohyblivého obrazu. V pozdní fázi 19. století rozsekl debatu o tom, zda se všechna kopyta koně v trysku v jednu chvíli nachází odlepená od země. Z jeho náročného fotografického pokusu, kdy kontinuálně zachytil 12 fází koňského pohybu, se stal takřka ikonografický výjev.

Na začátku snad každých dějin filmu se vyskytuje jeho jméno. Život rodilého Brita se zachmuřeným a hustým vousem opředeným zevřením byl však mnohem bohatší a komplikovanější. Komiks je vyprávění chronologicky. Sleduje protagonistovu cestu od nadějeplného výjezdu z Británie do USA, kde chtěl dobýt svět, akorát ještě přesně nevěděl jak. Jímá jeho cestu od nadšence do fotografie v renomovaného fotografa přes nehodu, problematické manželství a vraždu až po závěrečnou etapu, kdy po několikaleté slávě najednou těžko hledal uplatnění.

Delisle využívá vkusné zkratky, z života protagonisty vypichuje důležité momenty, osobní život pro něj však není určující metrikou. Na jeho příkladu rozplétá dobový průmyslový kontext, americký i evropský. Rozkresluje dopady industrializace i tehdejší stav fotografického umění, techniky obecně a vyvíjející se infrastruktury amerických měst. Do příběhu postupně vstupují i další důležité osobnosti, Muybridgův vliv zasazuje do širokého kontextu. Nesklouzává k tendenčnímu narativu, kdy dějiny tvoří velcí muži a velké skutky. Skutečnost a vývoj uměleckých odvětví je vždy složitější a komiks to vkusně reflektuje, aniž by se překlopil v didakticky faktografickou učebnici.

Všechny informace jsou předkládané stravitelnou formou, jež nerezignuje na komplexnost. Nebojí se do vyprávění implementovat pomyslné vsuvky, jež ve svižných pasážích objasňují, jak fungovalo tehdejší vyvolávání fotografie nebo i jaký byl stav francouzské malířské scény. Dokonale vystihuje dobový kolorit, soudobé celospolečenské debaty a především fakt, že kinematografie ani fotografie nevznikly ze dne na den, skrze jednu zlomovou událost. Naopak zdůrazňuje, že šlo o komplikovaný a na několik odvětví vázaný postup.

Vyobrazená kariéra Muybridge pak ukazuje, jak moc umělecká i výzkumná svoboda záležela na ochotných mecenáších, jakkoli to kolikrát dělali ze zcela sobeckých důvodů. Umění a globální prizma měnící vynálezy bez peněz zkrátka nejsou možné. Umělec vždy naráží na existenční problémy. Vše má více stran, nic nelze jednoduše zaškatulkovat, stejně jako osobnost portrétovaného. Delisle k němu nepřistupuje s nekritickým obdivem. Vyzdvihuje jeho práci, nezavírá však oči před tím, že Muybridge rozhodně nebyl svatoušek a přívětivý muž, byť stále v mantinelech četby určené pro mladší. Osobní otisk autora umožňuje také reflexi toho, že ne ke všem událostem máme spolehlivé informace a mohly se stát jinak.

Autor volí nadhled a lehký jazyk, nápadité vyprávění plyne zcela bez zádrhelu, navíc je proložené několika archivními fotografiemi, kapitoly jsou pak rozčleněné do formativních ročníků. Stylisticky se komiks nese v pro autora typickém duchu. Obrazy jsou jednoduché, bez zbytečných informací navíc, těží ze skečovitého rázu a kontrastů mezi bílou, černou a šedou, objekty a postavy mají křehké kontury. V několika pasážích čerpá z prvků jednotlivých žánrů, kupříkladu westernu, případně jednu celou sekvenci realizoval v detailně rozfázovaném pohybu po vzoru Muybridgova výzkumu. Mimochodem jde o pasáž, kde zastřelil milence své ženy, čímž podporuje dramatičnost zlomového momentu.

Cestu Eadwearda Muybridge komiks rámuje přímými či nepřímými následovníky jeho práce, ať už šlo o Edisona nebo Lumiéry. Ukazuje, že jeho dílo zasáhlo hned do několika oborů, které z něj dodnes čerpají, především animátoři a kreslíři. Roztomilé i informačně nosné vyprávění o modernitě má v kombinaci s takřka simplifikovanými komiksovými okénky osobitý půvab, jenž na jednu stranu interpretuje dnešní svět technologií přímo ovlivňující historii, na stranu druhou tak ale činí jednou z vůbec nejstarších uměleckých forem – ruční kresbou.

Komiksu se nad rámec zmíněných daří mezi řádky zakonzervovat i univerzální motivy a emoce. Problematika osobních ambic a snaha dosáhnout něčeho velkého, na úkor spokojenosti našeho okolí, mají hořký a dvojznačný ráz. Nepřímo pokládá otázku, zda se dá prchavost a neuchopitelnost subjektivního vnímání v konkrétní moment skutečně otisknout na fotografii s rychlou závěrkou. Za technikou vždy musí stát lidský otisk. Krásu z něčeho prostého a přece tak nádherného, jako je pohyb, bez portrétovaných přece nedosáhneme.

V tomto směru tak jde i o hodnotný příspěvek do ohlušujících debat stran využití umělé inteligence v umění. Ve zlomku vteřiny: Bouřlivý život Edwarda Muybridge ztělesňuje mnohem více, než jen rekapitulační dodatek života důležité osobnosti. Představuje vrstevnatý, všem přístupný a tím správným způsobem poučný i podnětný komiks, který mnohým rozšíří perspektivu o mnohdy zjednodušené a zkreslené době. Poskytne základy, na nichž můžeme posléze dále stavět. A především je sám o sobě vycizelovaným titulem, jenž díky autorské poetice v kombinaci s pečlivým nakládáním s historickými fakty zkrátka baví.