Filmová výchova v kinech: Co nabídl rok 2021 a co nás ještě čeká? 

České dokumenty, restaurované klasiky, jedinečné animace i adaptace populárních literárních předloh. Rok 2021 pro kina začal až v červnu, kdy se po dlouhé pauze, způsobené opatřeními v souvislosti s covidem-19, sály opět otevřely divákům. Co se v nich od té doby objevilo vhodného pro filmově-edukační účely? A co nás čeká do konce roku?

Dokumenty

Stejně jako loňský rok, který přinesl tuzemský hit V síti, je i letošek silný na české dokumentární tituly. Živou diskuzi vyvolal snímek Eriky Hníkové Každá minuta života, nastolující otázky ohledně výchovy dětí a dopadů výkonnostně orientované společnosti na lidské vztahy. Film sleduje v jednom roce čtyřletého Miška a jeho rodiče, kteří z něj chtějí mít sportovního šampiona a vychovávají ho metodou tzv. Kamevédy.

Každý den vidíme Miška Hanuliaka plnit úkoly, překonávat rekordy a za všech okolností se snažit být ve všem nejlepší. Každý jeho výkon je měřen a zaznamenáván, celá tříčlenná domácnost se točí okolo jeho cesty k úspěchu. Cosi se ale vytrácí při této tvorbě „prospěšného člena společnosti“, kvůli které se rodiče vzdali svých koníčků, přátel a doslova svému dítěti obětovali veškerý volný čas.

Co říká tato kontroverzní výchovná metoda o celkovém nastavení společnosti? Zbývá ve výkonnostním a individualistickém prostředí místo pro solidaritu a sounáležitost? Palčivé otázky, které v něčem až nepříjemný snímek pokládá, lze využít při výuce občanské výchovy a základů společenských věd.

Jako protipól Každé minuty života může sloužit úsměvné dokudrama režijní debutantky Márie Pinčíkovové o hledání místa v kolektivu Na značky. Film sleduje přípravy Všesokolského sletu, jehož heslem je “Jedinec nic, kolektiv vše” a na pozadí příprav se soustředí na dvě kontrastní postavy: dospívajícího introvertního gymnastu Radka a rázovitého trenéra Mirka. Snímek tím, jak kombinuje dokumentární a inscenované záběry, a pracuje s momenty trapnosti, tolik typickými pro období dospívání, připomíná ranou tvorbu Miloše Formana. Setkání mladé generace borců, kteří mimo sokolovny paří počítačové hry, a generace, která sokolským hodnotám zasvětila život, je úsměvné i dojemné zároveň, a hodí se pro starší ročníky středních škol. 

Ze zahraničních dokumentů vyčnívá především snímek Viktora Kossakovského Gunda, empaticky zprostředkovávající v černobílých záběrech zážitek pobývání mezi hospodářskými zvířaty na farmě, v centru s prasnicí Gundou a jejími potomky. Vizuálně podmanivý snímek, který nepotřebuje slova, nás účinně přenáší do rytmu a prožívání zvířat, které běžně ve svém antropocentrismu ignorujeme. Otevírá se tak před námi empatická sonda do života tvorů na okraji našich zorných polí. Tvorů, které končí na našich talířích a o jejichž životech raději nepřemýšlíme. 

Dlouhé záběry, malá hloubka ostrosti, velké detaily a bohatá zvuková složka dělají z Gundy nezapomenutelný zážitek a výlet na farmu, jaký lze v běžném životě jen stěží prožít. Snímek se hodí jak do hodin přírodopisu a občanské výchovy, tak jako ukázka obrazově úchvatného filmového díla, a to i pro mladší děti. 

Animace 

Na konci listopadu vstupuje do kin nenápadný animovaný klenot Přes hranici, vůbec první celovečerní film realizovaný metodou olejomalby na sklo. Jde o nadčasový příběh o ztrátě domova a nástrahách, které čekají na dva sourozence, nucené kvůli válce opustit svou rodnou vesnici, a následně zemi. 

Vyprávění není zasazené do žádného konkrétního státu – mohlo by se odehrávat kdekoli a zároveň kdykoli – v současnosti, stejně jako před 100 lety. Režisérku Florence Miailhe inspiroval příběh její vlastní prababičky a v české koprodukci vytvořila citlivý i bolestivý portrét Kyony a Adriela. Dva sourozenci se potýkají se situacemi, které si málokdo z nás ve střední Evropě dokáže představit, a které přesto každý den zažívají tisíce, ne-li miliony dětí po celém světě, někdy nepříliš daleko od nás. Pokud chceme s dětmi mluvit o tom, co se v současnosti děje na hranici Polska a Běloruska, nabízí se Přes hranici jako vhodný začátek. 

Vedle tematizování nucené emigrace a ztráty domova a blízkých se ve snímku setkáme s uvěřitelným vykreslením vztahu dvou sourozenců, které od sebe těžké časy často vzdalují, fyzicky, i emocionálně. Ochota pomoci si navzájem ale nakonec vždy převáží a je přítomna i kolem nich – často na nečekaných místech, čímž film boří mnohé stereotypy a divácká očekávání.  Snímek si odnesl Zvláštní cenu poroty v kategorii celovečerního filmu pro dospívající a mládež na festivalu Zlín Film Fest. Hodí se pro využití v občanské výchově, ale i jako ukázka jedinečného stylu animace.

25. listopadu do kin vstupuje nový snímek z dílny Disney Animation Studios Encanto se sympatickou premisou: hlavní hrdinka je jediná z rodiny, která nevyniká žádnou magickou schopností. Po dojemné Duši se tak jedná o další disneyovský příběh, který řeší, jak se dá žít s tím, že nejsme nejlepší… klidně vůbec v ničem. Neobyčejná rodina Madrigalových žije ukrytá v kouzelném domě v kolumbijských horách na očarovaném místě zvaném Encanto. Díky němu má každé dítě v rodině jedinečný dar, od nadlidské síly až po schopnost léčit. Jediný, kdo žádným darem neoplývá, je právě Mirabel. Nicméně magie místa se začne vytrácet a je na Mirabel, aby rodinu a dům zachránila.

Poprvé navštíví česká plátna také klasika japonského anime Můj soused Totoro z dílny Hajao Mijazakiho. Snímek vypráví o dvou sestrách, které se spolu s tatínkem přestěhují na venkov – do domu vedle magického lesa, v jehož středu žije i huňatý lesní král Totoro. Snímek o souznění s přírodou, sourozenecké lásce i (dočasně) neúplné rodině je citlivým rodinným dobrodružstvím, plným toho, na co jsme u studia Ghibli, které stojí také za Princeznou Mononoke a Cestou do fantazie, zvyklí: opojně krásné přírody, fantaskních tvorů a spirituality. Mijazakiho tvorbu, kterou doporučujeme i nejmenším divákům, nejlépe vystihuje japonský termín mono no aware, vyjadřující citlivost vůči pomíjivému; je to melancholické vědomí krásy a zároveň pomíjivosti všeho. 

Adaptace literárních předloh

Dobrodružný snímek Spící město natočil režisér Dan Svátek podle stejnojmenné knihy spisovatele Martina Vopěnky. Vypráví o světě, v němž všichni rodiče záhadně usnuli, a pro děti tak začíná nebezpečný boj o přežití. Snímek kráčející ve stopách kultovního Pána much na příběhu čtyř sourozenců ukazuje, jak důležité je držet při sobě a nabízí v českých vodách opomíjený žánr dystopického thrilleru. 

Gump – pes, který naučil lidi žít je adaptací populární knihy Filipa Rožka. Ta je psaná z perspektivy psa, jenž během hledání svého původního majitele prochází všemožnými nástrahami, včetně bezcitných majitelů a pobytu v útulku. Emotivní rodinný snímek se mimo jiné snaží upozornit na problematiku psích množíren a je spojen s dalšími aktivitami na podporu opuštěných psů a psích útulků. 

Divácky i kriticky oceňované Myši patří do nebe jsou původně knihou pro děti autorky Ivy Procházkové, kterou v celovečerní animovaný film proměnili Jan Bubeníček a Denisa Grimmová. Snímek o myšce Šupito a lišákovi Bělobřichovi – dvou zvířecích (ne)přátelích –  je odvážný tím, kde začíná: smrtí dvou hlavních postav. Dostanou se tak do nebe, kde musí spojit síly a překonat spoustu překážek. Snímek mezinárodních kvalit velice citlivě zachází s nelehkými tématy smrti a ztráty a je v tomto ohledu výjimečným počinem, který je vhodný i pro nejmenší děti.

Moje slunce Mad vychází z knižní předlohy novinářky Petry Procházkové Frišta. Vypráví o Češce Heleně, která se vdá do Afghánistánu za milovaným spolužákem Nazirem. V exotickém prostředí začíná úplně nový život. Helena hledá v novém světě svoje místo, když do jejího života nečekaně vstoupí citlivý chlapec Mad pocházející z dalekých hor. Snímek o rozdílnosti kultur a společnosti, která není nakloněná ženské emancipaci, se stal v době své premiéry kvůli dobytí Kábulu Tálibánem a krizové situaci v celém Afghánistánu bohužel ještě aktuálnějším, než bylo původně zamýšleno. 

Restaurované klasiky

Národní filmový archiv letos uvedl hned dva digitálně restaurované české snímky vhodné pro filmovou výchovu: Až přijde kocour a Kočár do Vídně.

Fantazijní pohádková alegorie Až přijde kocour Vojtěcha Jasného si v roce 1963 odnesla Zvláštní cenu poroty na festivalu v Cannes, kde byla letos po téměř šedesáti letech znovu uvedena. Film je významným experimentem v oblasti barevného filmu a trikových záběrů a satirou společenských stereotypů a chování nejen v době socialismu. Do poklidného městečka přijíždí cirkusoví umělci a přivážejí s sebou kocoura, který musí mít oči zakryté černými brýlemi. Jeho pohled totiž způsobuje zbarvení lidí podle charakteru: zamilovaní se vybarví červeně, nevěrní žlutě, pokrytci fialově, a podvodníci s nepoctivci šedě. To vyvolá ve městě pochopitelně rozruch a dospělí pod vedením ředitele školy na kocoura uspořádají hon. Snímek o potřebě fantazie a lásky v našich životech je klasikou vhodnou i pro mladší žáky základních škol. 

Komorní psychologické drama Kočár do Vídně Karla Kachyni reviduje do té doby černobílý pohled na druhou světovou válku. Snímek byl v roce 1966 oceněn na MFF v Karlových Varech, po srpnu 1968 se však stejně jako další Kachyňovy filmy nesměl promítat. Ústřední hrdinkou je zoufalá venkovská žena, které Němci pověsili muže a které osud přivede do rukou mladého vojáčka, na němž může vykonat svou pomstu. Celé drama se odehrává během cesty hlubokým lesem, kdy koňský povoz se ženou, vojákem a jeho těžce raněným spolubojovníkem míří k rakouským hranicím. Kočár do Vídně patřil k nejdiskutovanějším filmům své doby, některými byl zatracován jako protičeský a protipartyzánský. Především je však snímkem protiválečným. Ukazuje, že ve válce není skutečných vítězů. Snímek je vhodným příspěvkem k hodinám historie pro střední školy a gymnázia.

Obnoveného uvedení se dočkal také kultovní snímek Charlieho Chaplina Kid – groteska o tulákovi, který se ujme nalezeného dítěte. Chaplinův první celovečerní film tento rok oslavil 100 let od svého vzniku. Do českých kin jej společnost Aerofilms uvedla s novým hudebním doprovodem jazzového trumpetisty Laca Décziho, kapely Mucha a beatboxera Nastyho. Snímek slouží nejen jako ukázka němé grotesky a počátků kinematografie, ale především jako hluboce humanistické dílo, tematizující chudobu a socioekonomickou nerovnost.

Filmy o dospívání

 V žánru snímků o dospívání se objevily dva výraznější zahraniční snímky, oba odehrávající se na cestě: Německá tragikomedie Bože, ty seš hajzl a francouzská komedie Na palubu! Bože, ty seš hajzl tematizuje první lásku a nenaplněné touhy konfrontované s vlastní smrtelností. Hlavní hrdinka se na prahu dospělosti potýká s diagnózou nevyléčitelné nemoci a vydává se na dobrodružnou cestu do Paříže. Poetická komedie Na palubu! v Paříží naopak začíná. Road movie o cestě na venkov za letní láskou je především o síle nečekaných přátelství, vzniklých během jedné spolujízdy. 

Dobrodružství uprostřed lesa, kterému hrozí vykácení, prožívají děti ze skautského oddílu ve fantaskním snímku Mazel a tajemství lesa Petra Oukropce, autora Modrého tygra. Rodinný snímek s environmentálním přesahem okouzlí praktickými efekty, takže slouží jako ukázka hraného filmu kombinovaného se stop motion animací. 

Temné kouty historie

Nejen Kachyňův Kočár do Vídně se vrací k minulosti, se kterou se obtížně vyrovnáváme. Drama Quo Vadis, Aida? sarajevské režisérky Jasmily Žbanić se odehrává během masakru v Srebrenici v roce 1995. Jeho síla tkví v tom, že je vyprávěno z perspektivy konkrétní ženy, překladatelky OSN. Ta v čím dál tím napjatější situaci řeší, co bude s jejími dvěma syny a manželem, zatímco sama musí uprostřed konfliktu fungovat jako tlumočnice. Film velice zblízka odpovídá na otázku, jak je možné, že se něco tak hrůzného před 25 lety uprostřed Evropy a za přihlížení OSN vůbec mohlo stát, a jaký devastující vliv mělo na ty, kteří po genocidě zbyli: přeživší matky, dcery a sestry zavražděných bosenských mužů. Válečné drama, vhodné pro diváky nad 15 let, bylo nominováno na Oscara za nejlepší zahraniční film. 

Máte další doporučení a tipy? Napište nám je na tereza@filmvychova.cz

Níže najdete seznam všech zmíněných snímků. U těch, které se již dají zhlédnout online, naleznete odkazy na streamovací platformy, kde se na ně můžete legálně podívat. 

Inspirativní filmové zážitky!

Seznam doporučených filmů

1. Až přijde Kocour (DaFilms)
2. Bože, ty seš hajzl (o2TV, iTunes)
3. Duše (o2TV, iTunes)
4. Gump – Pes, který naučil lidi žít
5. Gunda (Aerovod)
6. Encanto
7. Každá minuta života
8. Kid (Aerovod)
9. Kočár do Vídně (Česká filmová klasika, Aerovod)
10. Mazel a tajemství lesa (DaFilms)
11. Můj soused Totoro
12. Na palubu! (Aerovod, DaFilms)
13. Na značky
14. Přes hranici
15. Spící město
16. Myši patří do nebe 
17. Moje Slunce Mad 
18. Quo Vadis, Aida?