Zmapovali jsme, jak si stojí filmová výchova napříč Evropou. Projekt Posílení oboru se blíží do finále

V pražském Goethe-Institutu proběhla patnáctého září tisková konference pod záštitou evropského vzdělávacího programu v oblasti filmové výchovy CinED, kam byla pozvána i Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu. Současné dění i budoucí vize za ASFAV představila filmová historička Tereza Czesany Dvořáková. 

Projekt Posílení oboru filmové a audiovizuální výchovy financovaný z Fondů EHP 2014–2021 se chýlí k závěru a byl součástí dlouhodobé vize asociace etablovat filmovou výchovu jako plnohodnotnou součást vzdělávacích osnov. K tomu měla přispět, jak spoluúčast při revizi Rámcových vzdělávacích programů, tak i online kurzy filmové výchovy, které asociace spustila v únoru letošního roku s cílem vzdělávat v oboru pedagogy. „Učitelé se mohli mimo jiné seznámit se způsoby, jak zapojit film školního vzdělávacího programu, na jaké úskalí narážejí v souvislosti s právními otázkami promítání a natáčení filmů nebo jak učit dějiny filmu či animaci,” uvádí předseda asociace a garant projektu Pavel Bednařík. Na náplni kurzů se podíleli kromě členů asociace také odborníci například z FAMU, Aeroškoly či CinED „Kurzem jsem nadšená. Děkuji za příležitost a nabídku filmů. Když naučíme dívat se na filmy samotné děti, věřím, že časem rozklíčují, co jim film přináší za nadhodnotu a dokáží sami rozeznat kvalitní film od toho mainstreamového. Cesta je to dlouhá a začít musíme my učitelé u sebe. Díky za tuto příležitost,“ uvedla v dotazníku učitelka na základní umělecké škole a absolventka kurzu Beáta M. Webináře jsou stále přístupné všem zájemcům o hlubší studium filmu a filmové výchovy, registrovat se je možné jednoduše online. 

Kromě snahy zařadit filmovou a audiovizuální výchovu do škol se asociace také rozhodla zmapovat současnou situaci ve výuce v Česku v souvislosti s filmvýchovou. Rozsáhlý sociologický průzkum, ve kterém byly osloveny všechny základní školy a gymnázia v Česku a do kterého se nakonec zapojilo 1219 základních škol a 118 gymnázií, ukázal že v současnosti se filmová výchova nějakým způsobem vyučuje na čtyřech procentech základních škol a osmnácti procentech gymnázií. Z výzkumu také vyplynulo, že 97 procent základních škol a 88 procent gymnázií nemá učitele, který by se mohl filmové výchovy zhostit. Za měřením stojí výzkumný tým Terezy Czesany Dvořákové, ve kterém pracovali také Petra Matúšová a Jakub Šiler.

Projekt členům asociace dále umožnil srovnání situace s filmovým vzděláním napříč evropskými zeměmi. Kromě vzdělávání učitelů ve specializovaných online kurzech se asociace zaměřila také na vypracování odborných studií a článků mapujících příklady dobré praxe v evropských zemích (jako třeba Maďarska, Dánska či Severního Irska). Mimo dílčí studie z jednotlivých zemí chystá ASFAV také souhrnné studie o stavu filmové výchovy napříč Evropou, manuál pro politiky nebo komunikační kampaň. Všechny výstupy budou představeny letos v listopadu u kulatého stolu pod záštitou Ministerstva kultury a na samostatné tiskové konferenci.

Zástupci CinED představili vlastní databázi filmů včetně propracovaných výukových materiálů, které školám poskytují zdarma a současně představili filmovou novinku známého německého režiséra Wernera Fassbindera Strach jíst duše a to včetně metodologických materiálů pro školy.