Animace na domácím place. Seriál pro rodiče #6

Výtvarné kratochvíle patří k tradičním dětským/rodinným aktivitám. Co ale zkusit svět okolo vás uvést do pohybu? Nekonečný vesmír imaginace zachytíte jedním cvaknutím foťáku. A pak dalším. A dalším. Následující čtení je návodem na jednoduché animační odpoledne u vás v obýváku.

I. Co je doma, to se počítá

První dobrá zpráva. Žádné speciální propriety nejsou potřeba. Nejideálnější je začít s tím, co máte doma. Staré papíry, barvy, látky, korálky, ale třeba i ponožky, sušený hrách nebo kupu lega. V tomhle směru se fantazii meze nekladou. Stačí se jen ponořit do vašich zásob a vybrat to, co vám padne do oka. 

Dalším aspektem je technika. Ač se animace může zdát po téhle stránce trochu komplikovaná, opak je pravdou. Nejsou třeba žádné drahé fotoaparáty nebo počítačové programy, i když, samozřejmě, kdo je má, ať se nebojí je použít. V domácích podmínkách si ale směle vystačíte s některou z neplacených aplikací. Na AppStore a Google Play je jich zdarma ke stažení spousta. Jednou z nich je například Stop Motion Studio. Se staženou aplikací v telefonu nebo tabletu a věcmi vykramařenými ze skříní nebo šuplíků jste úspěšně zvládli první krok.

II. Síla fantazie

Před samotným procesem animování je dobré rozhodnout dvě věci. První je vymyslet krátký děj a druhou vybrat, jestli bude vaše animace plošková (2D), nebo trojrozměrná (3D) a tomu pak uzpůsobit pracovní plochu. Plošková animace, jak samotný název napovídá, se provádí na ploše z materiálů jako je papír, látka, igelit, třpytky nebo klidně modelína. Animace trojrozměrná je ideální pro loutky, hračky, modelínové figurky, zkrátka všechno, co má objem.  Pokud je vaší domácí kratochvílí stavění hradů z lega, bude pro vás 3D animace ideální, pokud naopak raději řádíte s nůžkami a papírem, ploška by měla uspokojit vaše ambice.

Pokud jste prošli tímto výběrovým řízením, je na čase pustit se do příběhu. Na začátku by mělo jít spíše o menší úkon ve stylu „panáček jde a spadne“, „slunce vyjde nad mraky“ nebo „kuře udělá kotrmelec“. Menší počáteční ambice totiž plodí větší finální radost z výsledného díla. Není nezbytné pouštět se do velkolepé scénografie a stavby vlastní vesmírné základny, i když na to, dle našich zkušeností, nakonec také dojde. Prvotní radost ale dostatečně saturuje i rozhýbání neživé věci v jejím přirozeném prostředí. Komu totiž už někdy vytancovala okurka z ledničky? 

Na co si ale dejte pozor vždy: dostatek světla. Když není v místnosti přirozené, seberte lampičky z nočních stolků a nasviťte svoji papírovou koláž nebo plyšáka alespoň ze dvou stran.  

Světlo a scénu máme, ale kam s kamerou? V případě ploškové animace umístíme kameru/telefon/notebook frontálně nad plochu, na které se chystáte animovat. Pokud budete pracovat na stole, je dobré postavit si třeba dvě věže z knih a na ně položit skleněnou průhlednou tabulku, přes kterou budete telefonem animaci snímat. V případě 3D animace stačí telefon o něco pevně opřít. Důležité je, abyste na displeji viděli celou plochu prostoru, který chcete animovat. Pokud máte držák na telefon, je všechno samozřejmě vyřešeno, dají se koupit za pár korun v každém elektru nebo krámech typu Kik, Pepco atd.

III. Trpělivost

Dostatek trpělivosti – to platí pro všechny zúčastněné strany. Animace vyžaduje kapku pečlivosti. Základem celého úkonu jsou totiž drobné pohyby v řádech milimetrů. Co fotka, to jemný posun s papírem, postavičkou nebo jiným materiálem. Z 24 fotek se pak složí jedna vteřina celého filmu. Můžete si však milosrdně nastavit čas na polovinu a už z dvanácti fotek udělat sekundu vašeho celovečerního filmu. Loutky posunujeme rukou, na papírové věci je ideální pinzeta, ale dětské prsty postačí stejně dobře. Během natáčení je dobré eliminovat zbytečné pohyby, drkání do kamery i do věcí samých. Pak je také dobré hlídat si stíny, které můžete vrhat na animační plochu, a které by pak dělaly zbytečnou neplechu ve výsledném videu. Co se týče technického manuálu k Stop Motion Studio, video návod najdete třeba zde. Ale celkově se jedná o intuitivní práci, kterou lehce zvládne každý, kdo už někdy fotil na mobilní telefon, a to včetně závěrečných úprav, kde můžete fotky ručně kolorovat nebo nepovedené snímky hodit do koše.

Povzbuzení na závěr

Pokud celé vaše dobrodružství skončí tak, že zatímco vy pomaličku animujete policistu z lega, jak zastavuje auto, vaše dítě už dávno kouká na pohádky ve vedlejší místnosti, nevěšte tohle řemeslo na hřebík. Je to disciplína složitější na koordinaci pohybů, materiálů, techniky i všech členů domácnosti a někdy je potřeba si ji osvojovat delší dobu. Začátek bývá zpravidla nejtěžší, ale jakmile si tuhle cestu pořádně prošlapete, příště trefíte i poslepu. Radost, když zmáčknete finální play na vašem společném výtvoru, je něco, co vás i přes jistá úskalí okamžitě utvrdí v tom, že animace je dobrým nástrojem pro společně strávený čas.