„Chceme, aby děti věděly, že i Litva natáčí filmy,“ říká ředitelka litevského vzdělávacího filmového centra

Tento článek je součástí výzkumného záměru monitoringu příkladů dobré praxe v Evropě projektu Posílení oboru filmová a audiovizuální výchova v ČR, který je realizován v rámci Programu Kultura financovaného z Fondů EHP 2014-2021. Jedná se o jednu z osmi připravovaných studií zaměřených na vybrané evropské země.

Filmová výchova v pobaltských státech se neustále vyvíjí a každý den více lidí považuje za důležité nejen vyučovat prostřednictvím filmu, ale také se věnovat samotné filmové tvorbě, jak vyplynulo i z nedávno publikované studie. V Litvě neexistuje národní struktura filmového vzdělávání a filmová výchova není součástí školních osnov, většina filmového vzdělávání tak pochází od nadšenců do oboru či různých převážně nevládních organizací.

Litevskou státní organizací, která zastřešuje tamní filmové aktivity, je Litevské filmové centrum (dále jen LKC), kteréfunguje od roku 2012 a je zřízeno filmovým zákonem pod Ministerstvem kultury Litevské republiky. „Cílem centra je podílet se na navrhování efektivní politiky v oblasti filmu a audiovizuálního sektoru a podporovat udržitelnost litevského filmového průmyslu,” píší autoři na webu centra.

LKC zastřešuje mimo jiné i několik vzdělávacích aktivit a projektů, které mají přispívat k rozvoji filmového odvětví v oblasti vzdělávání v Litvě. Cituji opět z  (anglických) webových stránek centra o projektech filmového vzdělávaní (zde jsou také shrnuty projekty, ve kterých je LKC zainteresováno): „Litevské filmové centrum podporuje a sponzoruje rozvojové iniciativy filmového vzdělávání, koordinuje a rozvíjí školení vizuální gramotnosti s cílem zajistit, aby se film stal co nejpřístupnější jednak jako volnočasová aktivita, jednak jako prostředek sebevyjádření a poznávání světa.” Dále popis pokračuje: „Filmová výchova je součástí procvičování vizuální gramotnosti, kde se rozvíjí dovednosti ,číst’, kriticky hodnotit a vytvářet vizuální informace. […]”

Kromě již zmiňovaných vlastních projektů – KEUB a Audiovizuální archivy 20. století ve třídě – LKC také ve spolupráci s ministerstvem školství již od roku 2016 koordinuje a zprostředkovává v Litvě mezinárodní projekt Filmové kluby. Ten je součástí projektu Licensing European Film Clubs and Schools. Financován je pak zčásti z programu Evropské komise MEDIA. LKC je také součástí mezinárodního projektu pod záštitou Evropské filmové akademie – Cena mladých diváků. Ti si zde mohou vyzkoušet práci filmové poroty – sledovat filmy, diskutovat o nich, a nakonec hlasovat pro svého favorita, slavnostní vyhlášení a ocenění vítězů mají pak možnost sledovat v přímém přenosu. 

Meno Avilys 

Meno Avilys je mimovládní organizace založená v roce 2005 lidmi, kteří pracují ve filmovém odvětví a audiovizuálních médií. Dle informací na webu pořádá organizace různé akce: promítání, diskuze a rozhovory (neformální), aktivity pro žáky či workshopy a věnuje se také podpoře učitelů. Meno Avilys se rovněž se podílí na produkci (nejen) prvních filmů, debutů, různých tvůrců, ale stará se též o audiovizuální dědictví. Za zmínku jistě stojí i jejich podpora výzkumu spjatého s filmovým průmyslem týkajícího se např. genderové rovnosti. Kromě filmové výchovy organizace zprostředkovává i filmotéku (Sinemateka.lt).

Přestože se Meno Avilys věnuje široké škále aktivit, jejími primárními a nejdůležitějšími aktivitami zůstávají mediální a filmové výchovně-vzdělávací projekty. Mezi velké množství těchto projektů patří například vzdělávací interdisciplinární projekt Příběhy. Zvuky a obrazy (Istorijos. Garsais ir vaizdais, uskutečněný ve školním roce 2021/2022). Ten se zaměřil na audiovizuální, vizuální a zvuková díla, která měli žáci jak analyzovat, tak i tvořit. Projekt měl přispět k rozvoji spolupráce škol s umělci z rozličných disciplín. Cílem bylo pochopení multidimenzionální povahy umění, které je možné analyzovat z perspektivy různých předmětů. 

Projekt si klade za cíl žákům a učitelům pomoci rozvíjet jejich různé schopnosti, kompetence či hodnoty, jakými jsou například odpovědnost za své výtvory či schopnost zhodnotit a ocenit práci ostatních. Příběhy. Zvuky a obrazy se kromě původních děl zabývají i díly širší populární kultury.

Dalším důležitým programem jsou Velké malé obrazovky (Dideli maži ekranai), který se věnuje problematice mediální gramotnosti dětí, přičemž se specializuje jak na školy, tak i na jiné vzdělávací organizace. Rovněž se z velké části zaměřuje právě na pomoc učitelům – a to jednak organizací seminářů (ve spolupráci s odborníky z Litvy i z UK), jednak vytvořením nabídky učebních materiálů (ty jsou dostupné také na webových stránkách projektu) aj. 

Ve Velkých malých obrazovek pořádají organizátoři ale i  vzdělávací programy přímo pro žáky – lekce, workshopy, přednášky a setkání s odborníky. Na webových stránkách jsou například dostupné užitečné (kratší i delší) video lekce k široké škále témat apod. Pracuje se zde s různými fenomény na pomezí médií a kultury (od filmu a počítačových her až po tzv. „multimediální žurnalistiku”). Projekt má za pomoci zmíněných aktivit pomoci dětem mimo jiné lépe poznat jak jejich vlastní komunitu nebo rozvíjet mezikomunitní dialog. Projekt, částečně financovaný Litevskou radou pro kulturu, organizuje Meno Avilys spolu s British Council v Litvě od roku 2016.

Další dva mezinárodní projekty, které pro Litvu zprostředkovává Meno Avilys je projekt CinEd, který je přístupný ve více evropských zemích, a který nabízí VOD platformu s filmy i edukační materiály. Druhým je mezinárodní projekt Moving Cinema, ve kterém spolupracuje několik organizací ze Španělska, Německa, Slovinska, Srbska a Litvy. Tento projekt se mladým lidem, jak avizuje webová stránka Meno Avilys, snaží přiblížit a objasnit „procesy vzniku i hodnocení filmů”.

Umělecká práva, mé povinnosti! (Meno teisės, mano pareigos!) je již druhou etapou projektu (započatého v roce 2019) všeobecně zaměřeného na problematiku (a ochranu) autorských práv ve školním vzdělávání. Učitelé i ostatní odborníci zde spojili síly a v rámci projektu vznikl metodický soubor (v litevštině pod zkratkou MEMA), který obsahuje informace nejen o autorských právech samotných, ale například i o právních platformách či výjimkách, tipy na lekce či instruktážní film. 

Šíření osvěty zaměřené proti nezákonnému používání filmových děl je v druhém plánu obohaceno o semináře a možnosti komunikace s tvůrci. Participanti následně mohou tuto metodu šířit ve školách jako „ambasadoři projektu”. Program probíhá ve spolupráci s Litevskou asociací sousedských práv (Lietuvos gretutinių teisių asociacija – AGATA) a financuje ho Litevská rada pro kulturu.

Důležitou činností Meno Avilys jsou již po dlouhou dobu (více než 10 let) pravidelně organizované (zpoplatněné) mimoškolní filmové „masterclass” kurzy, které ve spolupráci s filmovými profesionály pomáhají dětem a dospívajícím osvojit si praktické dovednosti související s filmem. Kurzy zahrnují úkoly zaměřené na filmovou praxi i teorii a ohledávají nejrůznější stránky filmové tvorby. V období pandemie probíhaly kurzy online. V zimě v roce 2021 se kurzy věnovaly dokumentární kinematografii.

Filmové centrum Skalvija

Filmové centrum Skalvija je Vilniuské kino, které spolupracuje s různými uměleckými kiny v Litvě a jehož hlavní oblast zájmu se pohybuje mimo tzv. mainstreamovou produkci. Filmové vzdělávání je tak jen jednou z aktivit filmového centra Skalvija. “Aktuálně spolupracujeme s osmi partnerskými kiny v různých městech Litvy. Jsou to umělecká kina, která se zaměřují především na umělecky hodnotné nekomerční filmy,“ uvedla pro ASFAV  současná ředitelka Kino-centra Skalvija Vilma Levickaite. Organizace chce přiblížit mladým lidem kvalitní kinematografii a zvýšit návštěvnost uměleckých kin. Každoročně tak spolek pořádá různé kurzy scenáristiky, režie, střihu či filmové historie. „Je pro nás důležité vybírat filmy s ohledem na věk diváků, myslíme jak na malé děti, tak na osmnáctileté. Klademe důraz na rozmanitost z hlediska žánru, geografie i stylu. V nabídce máme animované filmy, dokumentární, fikční, krátké, celovečerní, litevské i evropské. Snažíme se také promítat klasiky,“ popsala Levickaite. „Chceme, aby děti věděly, že i Litva natáčí filmy. Samozřejmě je důležité, aby se diváci zajímali o národní produkci,“ dodala ředitelka centra.

Pořadatelé organizují také vzdělávací projekty pro učitele a též projekty pro děti různých věkových kategorií. Pro nejmenší děti a jejich rodiče je určený například částečně tvůrčí projekt Karlsonské kino (Karlsono kinas). Mezi původní klíčové projekty kina zaměřené na filmové vzdělávání však patří například i Učíme se z filmu (Mokausi iš kino) a „Skalvijská” filmová akademie („Skalvijos” kino akademija). Skalvija je rovněž členem mezinárodních organizací Europa Cinemas a CICAE.

Do projektu Učíme se z filmu (Mokausi iš kino), který funguje od roku 2011,  jsou zapojeny kina napříč Litvou. Převážně dopolední filmové projekce, které je učitelům a žákům nejpřístupnější, a následné diskuze (s možností profesionálního moderátora), workshopy či semináře, se program pokouší přiblížit filmové umění žákům a skrze něj i různé širší souvislosti a relevantní témata. V rámci projektu jsou učitelům poskytovány také metodické materiály. „Žáci, kteří se do projektu zapojili, už dnes ví, že se do kina přicházejí vzdělávat. A když se vrátí do třídy, učitelé jim mohou nabídnout pracovní listy a další materiály,“ upřesnila Levickaite. Projekt má podporu Ministerstva školství a vědy (příslušný dokument je dostupný zde).

„Skalvijská” filmová akademie („Skalvijos” kino akademija – SKA) je dvouletý mimoškolní program pro starší děti, které se zajímají o tvorbu filmů. „Akademie je určena pro děti, které jsou velmi motivované nebo se chtějí v budoucnu filmu věnovat profesionálně,“ popsala fungování projektu ředitelka centra.  Program funguje od roku 2007 a je orientovaná především prakticky, nechybí ale ani historický a teoretický kontext. Žáci vyšších ročníků zde pod vedením odborníků z praxe poznávají proces filmové tvorby a s pomocí různých přednášek, kreativních úkolů či tvorby vlastních krátkých filmů si prohlubují širší vědomosti o filmu. „Nemáme konkrétní osnovy a metodické materiály pro teoretické lekce, v tomto věříme našim lektorům. Odstartovali jsme ale program určený právě pro filmové lektory, jehož cílem je doplnit jejich kvalifikaci a v podstatě je naučit, jak učit, protože jim někdy chybí zkušenosti z oboru psychologie a pedagogiky,“ popsala úskalí projektu Levickaite. „Pokud chcete, aby byla filmová výchova důkladná a hodnotná, musíte dát lidem příležitost sledovat dobré filmy, přemýšlet a mluvit o nich. Musíte jim dát možnost, aby si vše zkusili sami. A na tom se snažíme stavět náš model,“ upřesnila ředitelka centra. Akademie čítá ročně přibližně 30 absolventů. Studenti mají možnost zapojit se také do různých externích filmových aktivit. Například se mohou zúčastnit natáčení nebo se stát dobrovolníky na některé z akcí pořádané Filmovým centrem Skalvija či jinou organizací, což studentům pomáhá se s filmovým průmyslem blíže seznámit. „Většina dětí, které akademií prošly, se vrací zpět učit,“ přiblížila Levickaite.

Kina

Výraznou měrou jsou v Litvě do filmové výchovy zainteresována také i mnohá další kina než jen Skalvija, která se nacházejí v různých městech po celé zemi. Ta často spolupracují se školami. Jako příklady lze uvést: Filmové centrum Garsas v Panevėžys nebo kino Romuva ve městě Kaunas.

Filmové centrum Garsas se také podílí na filmovém vzdělávaní. Hned na začátku výčtu aktivit centra na webu se čtenář dozvídá, jak důležitou roli pro kino hraje osvěta publika: „Hlavním cílem našeho kina je podporovat filmovou kulturu, propagovat filmové umění, rozvíjet filmové vzdělávání dětí a mládeže a podporovat sociální integritu komunity. Jedním z nejdůležitějších úkolů je tedy rozšířit okruh intelektuálních filmových fanoušků a vzdělávat mladé publikum. […]” 

Kino Romuva se rovněž zabývá filmovým vzděláváním a pořádá různé aktivity s ním spojené. Kromě promítání tu bývají diskuze, či praktické workshopy (například animace) aj. Romuva je rovněž zapojena do výše zmíněného projektu Učíme se z filmu.

Festivaly

Filmovému vzdělávání v Litvě se věnuje i několik festivalů (nejen) pro děti a mládež. Zajímavé jsou např. festivaly: Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, Nepohodlné kino (Nepatogus kinas), a Vilniuský festival Filmové jaro (Kino pavasaris) 

Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který (podle informací z webu) uvádí od roku 2004 ve Vilniusu filmy, které tematizují každodenní problémy dětí a dospívajících. Festival kromě kin spolupracuje také se dvěma litevskými VOD platformami – zmonescinema.lt a kinofondas.lt, což umožňuje učitelům a žákům v době konání festivalu sledovat filmy i ve škole nebo doma. 

Za zmínku stojí mimo jiné festival dokumentárních filmů Nepohodlné kino se zaměřením na lidská práva, který v rámci edukační činnosti provozuje vlastní vzdělávací VOD platformu s názvem Třída nepohodlného kina (Nepatogaus kino klasė) určenou pro učitele a žáky. Tematicky je projekt zaměřený podobně jako celý festival, který kromě možností samotného sledování filmů (v kině nebo online) nabízí, jak je uvedeno na webu VOD platformy, i další vzdělávací akce. 

Je dobré neopomenout ani Vilniuský mezinárodní filmový festival Filmové jaro (Kino pavasaris). Na internetových stránkách festivalu je uvedeno: „[…] ,Kino Pavasaris’ je největší a nejnavštěvovanější filmovou událostí v Litvě.” Zajímavá je edukativní sekce s názvem Rosteme s Filmovým jarem (Augu su Kino pavasariu), kde festival dětem a učitelům umožňuje pomocí vlastního portálu s filmy s názvem KP+  předem sledovat vybrané filmy. Pořadatelé na webová stránce píšou: „[…] Po zhlédnutí filmu vyzveme učitele, aby diskutovali a analyzovali film na základě námi poskytnutých pokynů a interaktivních úkolů, které divákům zašleme e-mailem.”

Ostatní vzdělávací projekty, aktivity a organizace v Litvě

Ostatní vzdělávací projekty a aktivity v Litvě jsou často součástí činnosti různých a často jinak zaměřených institucí. 

Centrum kulturních projektů (Kultūrinių projektų centras) – CUMA má několik zajímavých programů filmového vzdělávání. Jedním z nich je projekt Kinobus (Kino busas), pod který spadají projekce, diskuze či přednášky o teorii, praxi i historii filmu a v neposlední řadě také praktické filmové workshopy pro mladé. V minulosti například pod záštitou CUMA proběhly vzdělávací akce: Obrazovky (Ekranai), Historie. Postoj. Pocit (Istorija. Požiūris. Jausmas) a na ní navazující Na obrazovce a vedle – neznámé světy (Ekrane ir šalia – nepažinti pasauliai). Poslední dvě jmenované se soustředily především na dokumentární film.

Důležitá je také filmová škola YOUNGBLOOD, která pořádá zpoplatněné neformální vzdělávací programy pro žáky i dospělé, na kterých je možné seznámit se zejména s filmovou praxí, ale opomíjen není ani teoretická (analytická) perspektiva. Kurzy se zčásti liší (hlavně časově) ale tematicky bývají  pro děti i pro dospělé podobné. Škola mimo jiné pořádá také letní tábor nebo se věnuje třeba castingu herců. 

Mezi další aktivity v oblasti filmového vzdělávání v Litvě patří například ty, které se v minulosti konaly pod Filmovou kanceláří Vilnius, jež se ve spojení s různými organizacemi začala věnovat i filmovému vzdělávání, které bylo v roce 2020 a 2021 poskytováno v kurzech (například v kurzech práce skripta, lokačního, asistenta produkce, maskéra či herectví) na Univerzitě Kazimierase Simonavičiuse (Kazimieras Simonavičius University [KSU]).