FILM VHODNÝ PRO VÝUKU VE ŠKOLÁCH: Jak má vypadat vhodný film do výuky?

Původní článek „Good Film for Education” 

Jak má vypadat a jak poznáme film vhodný pro školní výuku? Názory na tuto otázku se různí. Definice toho, co je to výukový film (nebo film vhodný pro výuku), se v průběhu let výrazně změnila. Nemluvě o tom, že každá země má vlastní vzdělávací systém, vlastní tradice a také vlastní pojetí filmů vhodných pro výuku. V tomto článku se zaměříme na myšlenkový proces, s nímž k výběru filmů vhodných pro vzdělávací účely přistupuje Dánský filmový institut.

V Dánsku stejně jako jinde ve světě měl výukový film dlouholetou tradici jakožto žánr sám o sobě. V tradičním pojetí se jednalo o jeden z žánrů dokumentárního filmu, natáčený speciálně pro výukové či vzdělávací účely. Tyto filmy zpravidla vycházely ze školních předmětů a učebních osnov a často obsahovaly mluvený komentář vysvětlující základní fakta dané problematiky. Tento typ dokumentárního filmu coby výukové pomůcky však v Dánsku postupně zanikl. Současný dokumentární film jako takový se ostatně ubírá opačným směrem, a sice směrem k přístupu, který je spíše observační, nikoli popisný a didaktický – k filmu, který nechává na divákovi, aby si závěr udělal sám. K filmu, který mu dá prostor aktivně domýšlet souvislosti, místo toho, aby mu je vysvětloval či podával obecný výklad.

K posunu došlo i v přístupu samotných pedagogů k výukovým materiálům, potažmo k tomu, jak má vypadat film vhodný pro výuku. V dnešním pedagogickém myšlení nemusí být výukové materiály nijak zvlášť didaktické. Naopak, proces učení je často otevřenější a flexibilnější, jestliže výukový materiál samotný není postaven na školních osnovách. Z hlediska výuky a schopnosti naučit nemusí být film vhodný pro školu nutně didaktický. Nemá se snažit nahradit učitele. Naopak, může mít dokonce širší výchovné a vzdělávací uplatnění, pokud takový není.

Jak tedy dnes definujeme film vhodný pro školu?

Je to zkrátka dobrý film!
Film vhodný pro školu je především dobrý film. Takový film by měl využívat možností tohoto média a poskytovat poutavý filmový zážitek. V první řadě má tedy mít základní kvality dobrého filmu. Film, který nepřinese silný zážitek, který nás neosloví a nijak zásadně se nás niterně nedotkne, nikoho nic nenaučí.

Film, který se na svět dívá optikou dětí a dospívajících

Vzhledem k útlému věku žáků a studentů je zásadní, aby film mluvil jazykem, kterému budou rozumět. Je nezbytné, aby se soustředil na ty aspekty příběhu nebo tématu, kterému děti či dospívající rozumí a v nichž se mohou najít. Čím je dítě mladší, tím těžší je pro ně vztáhnout se k abstrakci a obecnostem. Z toho důvodu mají být problémy či konflikty, o nichž film pojednává, podány pokud možno konkrétně. I pro starší děti je obtížné najít si vztah k silně abstraktním tématům.

Mladí lidé mají obecně jinou úroveň znalostí než dospělí. Nelze od nich očekávat, že budou mít znalostní základ nutný k pochopení významu daného tématu nebo problému. Proto je nezbytné, aby film ukázal nebo vysvětlil, proč je jeho téma důležité, a dokázal probudit divákův zájem o něj. Měl by tedy nejen zprostředkovávat důležité téma, ale i umět sdělit, proč je důležité. Je samozřejmě úkolem učitele film představit a uvést ho do souvislostí, ale ani ten nejlepší učitel nic nezmůže s filmem, který sám o sobě není schopen přesvědčit žáky, že v něm jde o něco důležitého.

Mimo to se v posledních letech v Dánsku zásadně změnil přístup ke vzdělávání obecně. Žáci a studenti se v mnohem větší míře podílejí na rozhodování ohledně směřování a obsahu školních aktivit, výuka je více založena na práci na projektech. Mnohem větší roli než v minulosti nyní hraje to, co zajímá děti samotné – včetně zájmů a hodnot, které tradičně patřily do volnočasových aktivit.

Mnohem větší důraz než dříve se klade na to, aby byla škola hrou. To vede ke zvýšenému zájmu o tzv. školní filmy („classroom films“), které vycházejí z vlastního světa dětí. To však neznamená, že by žáci měli sledovat jen filmy zábavné, nebo že by se měl učitel snažit žákům promítat jen ty filmy, které si sami vyberou. Filmy ve výuce mohou a mají být pro žáky výzvou, mají být náročné a nabídnout jim novou, překvapivou zkušenost, jak prostřednictvím obsahu, tak například tím, že jim představí žánry a formy, s nimiž se dosud nesetkali.

Obsah a témata relevantní pro výuku ve škole

Aktuálnost je často alfou a omegou komerčního úspěchu filmu. Ve školní výuce však nemůže být tím nejdůležitějším parametrem. Mnohem důležitější je, aby byl film relevantní, než výsostně aktuální. S filmem se ve školách pracuje často proto, že zapadá do učebních osnov a plánů. Škola se někdy rovněž věnuje aktuálním událostem, hlavní obsah a témata výuky jsou však dány učebními plány jednotlivých předmětů, právě proto, že cílem je poskytnout vzdělání, které má obecnější platnost přesahující konkrétní aktuální dění.

Dobrý film tak ve škole sice neslaví okamžitý bouřlivý úspěch komerčního trháku, zato se ale často ve školní distribuci udrží dlouhou dobu. Jeho kvalita se prověří až časem. Hodnota takového filmu pro vzdělávání však nespočívá jen v jeho obsahu a tématu. Jde také o způsob, jakým film vypráví příběh, jakým téma podává. Co se filmových stránek týče, je velice důležité dbát na to, aby se pracovalo i s formou (způsob vyprávění) a stylem (estetická hlediska) daného filmu, které musí být k tomuto účelu vhodně vybrány.

Čím kratší, tím lepší

Délka filmu také není nepodstatná – už jen proto, že čas, který na souvislou práci s filmem máme, není neomezený. Celovečerní filmy lze ve výuce použít, jejich zařazení však vyžaduje náročné plánování a není tedy možné jich uvádět mnoho. Výuka vyžaduje také čas a prostor pro reflexi a aktivitu studentů, snazší je tak zařadit krátké filmy. Při práci s nejmladšími žáky je délka filmu významná také proto, že je třeba brát ohled na to, jak dlouho je dítě schopno udržet pozornost. Zde platí, že čím kratší, tím lepší. Filmy pro tuto cílovou skupinu by neměly být o moc delší než půl hodiny.

Filmy všech typů a žánrů

Krátké hrané filmy

Hojně jsou dnes ve výuce využívány krátké hrané filmy. S tímto formátem se dobře pracuje už proto, že je v rámci školní hodiny nebo modulu možné film jak shlédnout, tak následně s žáky rozebrat. Krátký formát má také zpravidla jednoduchou dramaturgickou stavbu, což je pro diskusi ve třídě praktické. Pro mnoho učitelů je také důležité, že krátký film se v mnoha rysech podobá formátu povídky – tedy literárnímu žánru, s nímž se ve škole často pracuje.

Celovečerní hrané filmy

Práce s celovečerním hraným filmem je složitější. Po mnoho let se ve školách asi nejvíce pracovalo s filmovými adaptacemi literárních děl. Film se buď probíral jako kniha a při jeho rozboru se pracovalo s termíny literární analýzy, nebo projekce následovala „za odměnu“ po probrání dané povinné četby, spíše pro odlehčení. Nicméně s tím, jak se zvyšuje filmová gramotnost dánských učitelů, roste i zájem o skutečnou filmovou analýzu a rozbor filmu jako takového. Celovečerní hrané snímky si tak postupně získávají své místo v rámci školní výuky.

Dokumentární filmy

Dokumentární film ve školách do velké míry ustoupil dvěma výše zmíněným kategoriím, tedy krátkému a celovečernímu hranému filmu. Bylo to dáno vývojem dokumentárního žánru, který se oprostil od tradičního pojetí dokumentu coby vzdělávacího či naučného filmu, v důsledku čehož školy do jisté míry ztratily o dokument zájem. Dokumentární film však v posledních letech prochází bouřlivou proměnou jak z hlediska formy, obsahu a diváckého zájmu, tak v neposlední řadě i uměleckého ztvárnění. A objevují se signály, že k obratu dochází i co se týče zájmu škol, takže dokumentární film bude moci znovu naplnit svůj obrovský potenciál coby nástroj výuky.

Nové formáty

V posledních letech se dramaticky změnilo i chápání filmu jako takového – tedy toho, co je vlastně film. Pohyblivé obrazy jakožto vyjadřovací prostředek se rychlostí blesku rozšířily do všech digitálních médií a platforem, a zejména do sociálních sítí. Vývoj forem filmového vyprávění do těchto mnohem komplexnějších podob představuje pro tradiční filmovou výchovu velkou výzvu. Neznamená to, že bychom měli zapomenout na vše, čeho jsme na tomto poli dosáhli, ale vyžaduje to, abychom dále rozvíjeli způsoby práce s filmem ve školách a uplatňovali nové, nuancovanější přístupy. Nové filmové formáty a jejich užití na sociálních sítích představují významný novou filmovou kategorii, s níž je třeba se naučit ve škole pracovat a o které by se ve škole mělo učit.

Dnešní filmy pro školu se skládají ze širokého spektra forem a žánrů. Zatímco dříve byly výukové filmy určeny speciálně pro účely školní výuky, dnes se ve škole pracuje s nejrůznějšími filmovými formami. Díky tomu už dnes samotný pojem „výukový či vzdělávací film“ nedává příliš smysl, protože filmová výchova dnes zahrnuje celou škálu všech filmových kategorií a žánrů.

Kulturně a geograficky rozmanité filmy

Filmy nás umí seznámit s jinými, často velmi odlišnými společnostmi a kulturami, umí nám zprostředkovat jejich život a pohled na svět, učí nás chápat druhé a cítit s nimi lidskou sounáležitost. Zároveň nám pomáhají si uvědomit, v jak diametrálně odlišných podmínkách žijí lidé v různých koutech světa.

Film vhodný pro školu nám otevírá nové světy a nové pohledy na svět. Film obecně může sehrát velmi významnou roli v tom, jak svět vidíme a jak jej chápeme. Při výběru filmů pro práci ve škole je tedy důležité dbát na to, aby byla zastoupena široká paleta filmů z různých zemí a kultur, které umožňují nahlédnout do života různých kultur a společenských vrstev. A je důležité, aby příběhy filmů celkově odrážely rozmanitost z hlediska genderového zastoupení, etnické příslušnosti, náboženství, sexuální orientace, sociálního původu atd.

Film jako sdílený zážitek a prostor pro reflexi

Film poskytuje jedinečnou příležitost prožít ve větší skupině společně zkušenost, která často znamená i silný emocionální zážitek a zároveň silné názorové angažmá. Právě proto je film tak výsostně vhodný k budování společného vzdělanostního základu a k formulování obecnějších témat prakticky jakéhokoliv školního předmětu. Možnost společně něco zažít spolu se schopností filmu probudit náš zájem a přimět nás k zamyšlení pak otevírá další důležitý vzdělávací potenciál: film jako sdílený prostor pro reflexi.

Filmový zážitek otevírá příležitost ke společnému zamyšlení nad složitými a přitom zásadními tématy. A to i přesto, že se nejedná bezprostředně o konkrétní problémy studentů samotných, východiskem je příběh zdánlivě o něčem nebo někom jiném. Vyučující ani žáci či studenti tak nejsou nuceni odkrývat své soukromí. Dobrý film pro školu by měl umět studenty zaujmout a poskytovat náměty k zamyšlení a dialogu.