Filmová výchova v kinech: Co nabídl rok 2021 a co nás ještě čeká?
České dokumenty, restaurované klasiky, jedinečné animace i adaptace populárních literárních předloh. Rok 2021 pro kina začal až v červnu, kdy se po dlouhé pauze, způsobené opatřeními v souvislosti s covidem-19, sály opět otevřely divákům. Co se v nich od té doby objevilo vhodného pro filmově-edukační účely? A co nás čeká do konce roku?
Dokumenty
Stejně jako loňský rok, který přinesl tuzemský hit V síti, je i letošek silný na české dokumentární tituly. Živou diskuzi vyvolal snímek Eriky Hníkové Každá minuta života, nastolující otázky ohledně výchovy dětí a dopadů výkonnostně orientované společnosti na lidské vztahy. Film sleduje v jednom roce čtyřletého Miška a jeho rodiče, kteří z něj chtějí mít sportovního šampiona a vychovávají ho metodou tzv. Kamevédy.
Každý den vidíme Miška Hanuliaka plnit úkoly, překonávat rekordy a za všech okolností se snažit být ve všem nejlepší. Každý jeho výkon je měřen a zaznamenáván, celá tříčlenná domácnost se točí okolo jeho cesty k úspěchu. Cosi se ale vytrácí při této tvorbě „prospěšného člena společnosti“, kvůli které se rodiče vzdali svých koníčků, přátel a doslova svému dítěti obětovali veškerý volný čas.
Co říká tato kontroverzní výchovná metoda o celkovém nastavení společnosti? Zbývá ve výkonnostním a individualistickém prostředí místo pro solidaritu a sounáležitost? Palčivé otázky, které v něčem až nepříjemný snímek pokládá, lze využít při výuce občanské výchovy a základů společenských věd.
Jako protipól Každé minuty života může sloužit úsměvné dokudrama režijní debutantky Márie Pinčíkovové o hledání místa v kolektivu Na značky. Film sleduje přípravy Všesokolského sletu, jehož heslem je “Jedinec nic, kolektiv vše” a na pozadí příprav se soustředí na dvě kontrastní postavy: dospívajícího introvertního gymnastu Radka a rázovitého trenéra Mirka. Snímek tím, jak kombinuje dokumentární a inscenované záběry, a pracuje s momenty trapnosti, tolik typickými pro období dospívání, připomíná ranou tvorbu Miloše Formana. Setkání mladé generace borců, kteří mimo sokolovny paří počítačové hry, a generace, která sokolským hodnotám zasvětila život, je úsměvné i dojemné zároveň, a hodí se pro starší ročníky středních škol.
Ze zahraničních dokumentů vyčnívá především snímek Viktora Kossakovského Gunda, empaticky zprostředkovávající v černobílých záběrech zážitek pobývání mezi hospodářskými zvířaty na farmě, v centru s prasnicí Gundou a jejími potomky. Vizuálně podmanivý snímek, který nepotřebuje slova, nás účinně přenáší do rytmu a prožívání zvířat, které běžně ve svém antropocentrismu ignorujeme. Otevírá se tak před námi empatická sonda do života tvorů na okraji našich zorných polí. Tvorů, které končí na našich talířích a o jejichž životech raději nepřemýšlíme.
Dlouhé záběry, malá hloubka ostrosti, velké detaily a bohatá zvuková složka dělají z Gundy nezapomenutelný zážitek a výlet na farmu, jaký lze v běžném životě jen stěží prožít. Snímek se hodí jak do hodin přírodopisu a občanské výchovy, tak jako ukázka obrazově úchvatného filmového díla, a to i pro mladší děti.
Animace
Na konci listopadu vstupuje do kin nenápadný animovaný klenot Přes hranici, vůbec první celovečerní film realizovaný metodou olejomalby na sklo. Jde o nadčasový příběh o ztrátě domova a nástrahách, které čekají na dva sourozence, nucené kvůli válce opustit svou rodnou vesnici, a následně zemi.
Vyprávění není zasazené do žádného konkrétního státu – mohlo by se odehrávat kdekoli a zároveň kdykoli – v současnosti, stejně jako před 100 lety. Režisérku Florence Miailhe inspiroval příběh její vlastní prababičky a v české koprodukci vytvořila citlivý i bolestivý portrét Kyony a Adriela. Dva sourozenci se potýkají se situacemi, které si málokdo z nás ve střední Evropě dokáže představit, a které přesto každý den zažívají tisíce, ne-li miliony dětí po celém světě, někdy nepříliš daleko od nás. Pokud chceme s dětmi mluvit o tom, co se v současnosti děje na hranici Polska a Běloruska, nabízí se Přes hranici jako vhodný začátek.
Vedle tematizování nucené emigrace a ztráty domova a blízkých se ve snímku setkáme s uvěřitelným vykreslením vztahu dvou sourozenců, které od sebe těžké časy často vzdalují, fyzicky, i emocionálně. Ochota pomoci si navzájem ale nakonec vždy převáží a je přítomna i kolem nich – často na nečekaných místech, čímž film boří mnohé stereotypy a divácká očekávání. Snímek si odnesl Zvláštní cenu poroty v kategorii celovečerního filmu pro dospívající a mládež na festivalu Zlín Film Fest. Hodí se pro využití v občanské výchově, ale i jako ukázka jedinečného stylu animace.
25. listopadu do kin vstupuje nový snímek z dílny Disney Animation Studios Encanto se sympatickou premisou: hlavní hrdinka je jediná z rodiny, která nevyniká žádnou magickou schopností. Po dojemné Duši se tak jedná o další disneyovský příběh, který řeší, jak se dá žít s tím, že nejsme nejlepší… klidně vůbec v ničem. Neobyčejná rodina Madrigalových žije ukrytá v kouzelném domě v kolumbijských horách na očarovaném místě zvaném Encanto. Díky němu má každé dítě v rodině jedinečný dar, od nadlidské síly až po schopnost léčit. Jediný, kdo žádným darem neoplývá, je právě Mirabel. Nicméně magie místa se začne vytrácet a je na Mirabel, aby rodinu a dům zachránila.
Poprvé navštíví česká plátna také klasika japonského anime Můj soused Totoro z dílny Hajao Mijazakiho. Snímek vypráví o dvou sestrách, které se spolu s tatínkem přestěhují na venkov – do domu vedle magického lesa, v jehož středu žije i huňatý lesní král Totoro. Snímek o souznění s přírodou, sourozenecké lásce i (dočasně) neúplné rodině je citlivým rodinným dobrodružstvím, plným toho, na co jsme u studia Ghibli, které stojí také za Princeznou Mononoke a Cestou do fantazie, zvyklí: opojně krásné přírody, fantaskních tvorů a spirituality. Mijazakiho tvorbu, kterou doporučujeme i nejmenším divákům, nejlépe vystihuje japonský termín mono no aware, vyjadřující citlivost vůči pomíjivému; je to melancholické vědomí krásy a zároveň pomíjivosti všeho.
Adaptace literárních předloh
Dobrodružný snímek Spící město natočil režisér Dan Svátek podle stejnojmenné knihy spisovatele Martina Vopěnky. Vypráví o světě, v němž všichni rodiče záhadně usnuli, a pro děti tak začíná nebezpečný boj o přežití. Snímek kráčející ve stopách kultovního Pána much na příběhu čtyř sourozenců ukazuje, jak důležité je držet při sobě a nabízí v českých vodách opomíjený žánr dystopického thrilleru.
Gump – pes, který naučil lidi žít je adaptací populární knihy Filipa Rožka. Ta je psaná z perspektivy psa, jenž během hledání svého původního majitele prochází všemožnými nástrahami, včetně bezcitných majitelů a pobytu v útulku. Emotivní rodinný snímek se mimo jiné snaží upozornit na problematiku psích množíren a je spojen s dalšími aktivitami na podporu opuštěných psů a psích útulků.
Divácky i kriticky oceňované Myši patří do nebe jsou původně knihou pro děti autorky Ivy Procházkové, kterou v celovečerní animovaný film proměnili Jan Bubeníček a Denisa Grimmová. Snímek o myšce Šupito a lišákovi Bělobřichovi – dvou zvířecích (ne)přátelích – je odvážný tím, kde začíná: smrtí dvou hlavních postav. Dostanou se tak do nebe, kde musí spojit síly a překonat spoustu překážek. Snímek mezinárodních kvalit velice citlivě zachází s nelehkými tématy smrti a ztráty a je v tomto ohledu výjimečným počinem, který je vhodný i pro nejmenší děti.
Moje slunce Mad vychází z knižní předlohy novinářky Petry Procházkové Frišta. Vypráví o Češce Heleně, která se vdá do Afghánistánu za milovaným spolužákem Nazirem. V exotickém prostředí začíná úplně nový život. Helena hledá v novém světě svoje místo, když do jejího života nečekaně vstoupí citlivý chlapec Mad pocházející z dalekých hor. Snímek o rozdílnosti kultur a společnosti, která není nakloněná ženské emancipaci, se stal v době své premiéry kvůli dobytí Kábulu Tálibánem a krizové situaci v celém Afghánistánu bohužel ještě aktuálnějším, než bylo původně zamýšleno.
Restaurované klasiky
Národní filmový archiv letos uvedl hned dva digitálně restaurované české snímky vhodné pro filmovou výchovu: Až přijde kocour a Kočár do Vídně.
Fantazijní pohádková alegorie Až přijde kocour Vojtěcha Jasného si v roce 1963 odnesla Zvláštní cenu poroty na festivalu v Cannes, kde byla letos po téměř šedesáti letech znovu uvedena. Film je významným experimentem v oblasti barevného filmu a trikových záběrů a satirou společenských stereotypů a chování nejen v době socialismu. Do poklidného městečka přijíždí cirkusoví umělci a přivážejí s sebou kocoura, který musí mít oči zakryté černými brýlemi. Jeho pohled totiž způsobuje zbarvení lidí podle charakteru: zamilovaní se vybarví červeně, nevěrní žlutě, pokrytci fialově, a podvodníci s nepoctivci šedě. To vyvolá ve městě pochopitelně rozruch a dospělí pod vedením ředitele školy na kocoura uspořádají hon. Snímek o potřebě fantazie a lásky v našich životech je klasikou vhodnou i pro mladší žáky základních škol.
Komorní psychologické drama Kočár do Vídně Karla Kachyni reviduje do té doby černobílý pohled na druhou světovou válku. Snímek byl v roce 1966 oceněn na MFF v Karlových Varech, po srpnu 1968 se však stejně jako další Kachyňovy filmy nesměl promítat. Ústřední hrdinkou je zoufalá venkovská žena, které Němci pověsili muže a které osud přivede do rukou mladého vojáčka, na němž může vykonat svou pomstu. Celé drama se odehrává během cesty hlubokým lesem, kdy koňský povoz se ženou, vojákem a jeho těžce raněným spolubojovníkem míří k rakouským hranicím. Kočár do Vídně patřil k nejdiskutovanějším filmům své doby, některými byl zatracován jako protičeský a protipartyzánský. Především je však snímkem protiválečným. Ukazuje, že ve válce není skutečných vítězů. Snímek je vhodným příspěvkem k hodinám historie pro střední školy a gymnázia.
Obnoveného uvedení se dočkal také kultovní snímek Charlieho Chaplina Kid – groteska o tulákovi, který se ujme nalezeného dítěte. Chaplinův první celovečerní film tento rok oslavil 100 let od svého vzniku. Do českých kin jej společnost Aerofilms uvedla s novým hudebním doprovodem jazzového trumpetisty Laca Décziho, kapely Mucha a beatboxera Nastyho. Snímek slouží nejen jako ukázka němé grotesky a počátků kinematografie, ale především jako hluboce humanistické dílo, tematizující chudobu a socioekonomickou nerovnost.
Filmy o dospívání
V žánru snímků o dospívání se objevily dva výraznější zahraniční snímky, oba odehrávající se na cestě: Německá tragikomedie Bože, ty seš hajzl a francouzská komedie Na palubu! Bože, ty seš hajzl tematizuje první lásku a nenaplněné touhy konfrontované s vlastní smrtelností. Hlavní hrdinka se na prahu dospělosti potýká s diagnózou nevyléčitelné nemoci a vydává se na dobrodružnou cestu do Paříže. Poetická komedie Na palubu! v Paříží naopak začíná. Road movie o cestě na venkov za letní láskou je především o síle nečekaných přátelství, vzniklých během jedné spolujízdy.
Dobrodružství uprostřed lesa, kterému hrozí vykácení, prožívají děti ze skautského oddílu ve fantaskním snímku Mazel a tajemství lesa Petra Oukropce, autora Modrého tygra. Rodinný snímek s environmentálním přesahem okouzlí praktickými efekty, takže slouží jako ukázka hraného filmu kombinovaného se stop motion animací.
Temné kouty historie
Nejen Kachyňův Kočár do Vídně se vrací k minulosti, se kterou se obtížně vyrovnáváme. Drama Quo Vadis, Aida? sarajevské režisérky Jasmily Žbanić se odehrává během masakru v Srebrenici v roce 1995. Jeho síla tkví v tom, že je vyprávěno z perspektivy konkrétní ženy, překladatelky OSN. Ta v čím dál tím napjatější situaci řeší, co bude s jejími dvěma syny a manželem, zatímco sama musí uprostřed konfliktu fungovat jako tlumočnice. Film velice zblízka odpovídá na otázku, jak je možné, že se něco tak hrůzného před 25 lety uprostřed Evropy a za přihlížení OSN vůbec mohlo stát, a jaký devastující vliv mělo na ty, kteří po genocidě zbyli: přeživší matky, dcery a sestry zavražděných bosenských mužů. Válečné drama, vhodné pro diváky nad 15 let, bylo nominováno na Oscara za nejlepší zahraniční film.
Máte další doporučení a tipy? Napište nám je na tereza@filmvychova.cz
Níže najdete seznam všech zmíněných snímků. U těch, které se již dají zhlédnout online, naleznete odkazy na streamovací platformy, kde se na ně můžete legálně podívat.
Inspirativní filmové zážitky!
Seznam doporučených filmů
- Až přijde Kocour (DaFilms)
- Bože, ty seš hajzl (o2TV, iTunes)
- Duše (o2TV, iTunes)
- Gump – Pes, který naučil lidi žít
- Gunda (Aerovod)
- Encanto
- Každá minuta života
- Kid (Aerovod)
- Kočár do Vídně (Česká filmová klasika, Aerovod)
- Mazel a tajemství lesa (DaFilms)
- Můj soused Totoro
- Na palubu! (Aerovod, DaFilms)
- Na značky
- Přes hranici
- Spící město
- Myši patří do nebe
- Moje Slunce Mad
- Quo Vadis, Aida?
Podobné příspěvky
Podpořte nás
Zasazujeme se o rozvoj audiovizuální výchovy v České republice.
Certifikovaná metodika F/AV
Informace a podpora
Odebírejte NEWSLETTER
Výběr toho nejdůležitějšího jednou za měsíc.



