Skip to main content

Kategorie filmů: Film a cizí jazyky

Blízko

Napsal Barbora Doleželová dne .

Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele.
Film si můžete objednat u distribuční společnosti Artcam pro školní projekci.
Metodické materiály pro film vytvořil Jiří Forejt. 

Od Caligariho k Hitlerovi

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Historický dokument zkoumá známé i méně známé příběhy německé kinematografie v období německého expresionismu, nové věcnosti a nástupu Hitlera k moci.

 

Dokumentární film Od Caligariho k Hitlerovi je volně inspirován knihou německého historika Siegfrieda Kracauera. Film zkoumá pozadí vzniku známých děl německého expresionismu a nové věcnosti (Kabinet doktora Caligariho, Upír Nosferatu, Metropolis), poukazuje však také na méně námé souvislosti německé kinematografie 20. a 30. let 20. století. Vedle kanonických děl představuje také méně známou tvorbu Waltera Rutmanna (Berlín, symfonie velkoměsta), nebo Roberta Siodmaka, Wernera Hochbauma nebo kameramana Eugena Schüffftana.

 

Film je vhodný k doplnění přednášek a seminářů o historii kinematografie, zejména v oblasti německého filmu v období německého expresionismu, nové věcnosti a politické situace nástupu Adolfa Hitlera k moci. Objevným způsobem a s řadou ukázek a souvislostí vysvětluje kulturní, společenskou a psychologickou rovinu německé kinematografie daného období. Snímek je vhodné používat jako doplnění výkladu z dějin kinematografie a vysvětlení historických souvislostí, zejména k rozptýlení mýtů o historické interpretaci německé kinematografie.

Králíček Jojo

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Druhá světová válka se mění v očích desetiletého Joja ve velkou dobrodružnou hru s jediným cílem, stát se dokonalým malým nacistou.  


Malý Jojo dospívá a objevuje svět společně se svým nejlepší imaginárním kamarádem Adolf Hitlerem, kterého ztvárnil novozélandský komik Taika Waititi.  Adolf Jojovi radí v různých životních situacích a podporuje jej v jeho správném náckovství. Jedním z prvních kroků je členství v organizaci Hitlerjugend, čili v „Hitlerově mládeži,“ což obnáší trochu vojenského drilu, pálení závadných knih, vyhazování věcí do vzduchu, nenávidění židů a podobné hraní si na vojáčky i na válku. Zlom v Jojově životě nastane v okamžiku, kdy zjistí, že jeho maminka ukrývá v podkroví židovskou dívku. Od té chvíle musí malý Jojo čelit svému vlastnímu zaslepenému nacismu a s tím mu jeho vymyšlený Hitler už může jen velmi těžko poradit.

Ve filmu Králíček Jojo se bezbřehá dětská fantazie mísí s válečnou realitou a vytváří tak mix bizarních situací, které ukazují hrůzy války ve zcela jiném světle. Film si pohrává s otázkou dětského chápání válečného násilí, kterému často nerozumí ani sami dospělí. Ač se téma snímku může zdát těžké, výsledným žánrem je chytrá komedie, která velmi umě pokládá otázky týkající se nacismu, židovské rasy, ale reflektuje i roli přátelství a přijetí jinakosti. Králíček Jojo skvěle zapadá do osnov občanské výchovy, protože nenásilnou cestou otevírá všeobecná témata (třeba jak poznat co je dobré a co špatné), které řeší v běžném životě snad každý dospívající člověk.

Na palubu!

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Uprostřed letních prázdnin se trojice postav ocitá v kempu kdesi na francouzském venkově, místo idylky na ně ale čeká pět dní plných nástrah dospívání.

 Félix se rozhodne, že překvapí svou letní lásku Almu, co by se tak mohlo pokazit… Jak brzy zjistí, skoro všechno. Spolu s kamarádem Chérifem a Edouardem, který se stane nedobrovolnou součástí tohoto úletu, zůstávají uvězněni v letním kempu, kde na ně čeká řada nástrah. Chlapci jsou nuceni najít cestu ve spletitém labyrintu vztahů, na jehož konci není jen letní láska, ale především přátelství na celý život.  

Na palubu! pobaví patáliemi, ve kterých se postavy ocitají, ale zároveň poukazuje na složitost vztahů a chaos dospívání, který se prolíná celým příběhem. To vše se odehrává v prostředí kouzelného francouzského venkova, který poskytuje dokonalou letní kulisu.

Film si vysloužil zvláštní uznání – cenu FIPRESCI, na festivalu Berlinale. V hodinách francouzštiny vzbudí jistě podobné nadšení díky svým lidským postavám a hovorovému jazyku. 

 

 

Most špionů

Napsal Rostislav Nétek dne . Žádné komentáře u textu s názvem Most špionů

Napínavé soudní drama, které se ve druhé polovině překlopí do špionážního thrilleru, je inspirováno skutečnými událostmi, k nimž došlo v poválečných Spojených státech, v období „honu na čarodějnice“. Sovětský špión Rudolf Abel je zatčen agenty FBI. Jeho případu se ujímá newyorský pojišťovací právník James B. Donovan. Ani jeden z mužů netuší, že soud bude předehrou k riskantnímu vyjednání výměny Abela za amerického pilota zajatého východními agenty.

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi, jak je ve své knize Strangers on a Bridge z roku 1964 zachytil samotný Donovan, posouvají vpřed důvtipné dialogy, které upozorňují na paralely s naší přítomností. Film lze podobně jako Spielbergova dřívějšího Lincolna sledovat jako zamyšlení nad tím, nakolik je funkční systém, v němž lze dosáhnout spravedlnosti jen za cenu mnoha kompromisů a překonání znepokojivě velkého množství překážek.

Zhlédnutí Mostu špionů a následná diskuze nad obecnějšími etickými otázkami, které nastoluje, může oživit hodiny dějepisu (ty obohatí také svým nečernobílým pohledem na svět rozdělený studenou válkou) i občanské výchovy.

Kolonie

Napsal Rostislav Nétek dne . Žádné komentáře u textu s názvem Kolonie

Kolonie popisuje temnou stránku historie, ale oslavuje i odhodlání a lásku

Thriller Kolonie vychází ze skutečných událostí, které nastaly v Chile po vojenském převratu roku 1973. Mapuje dění okolo náboženské kolonie Dignidad a jejího velitele, bývalého nacistického lékaře Paula Schäfera. Tuto kolonii, maskovanou jako harmonické místo, generál Pinochet využíval k internaci a mučení svých politických oponentů. V centru dění je německá letuška Lena, která se do kolonie dobrovolně vydá, aby odtud osvobodila svého přítele. Sama však netuší, jak daleko sahají kořeny hrůzné organizace. 

Snímek oscarového režiséra Floriana Gallenbergera realisticky odhaluje krutou kapitolu chilských dějin a nebojí se rozkrýt temná místa nedávné minulosti. Tvůrci mistrně ukazují, že pro pochopení lidské krutosti není třeba doslovných výjevů. Příběhu navíc nechybí unikátní romantická linka, která ukazuje, jak daleko sahá odhodlání bojovat za záchranu milovaného člověka. Film se natáčel v různých částech Evropy, ale i na mnoha místech Jižní Ameriky. Kolonie svým lidským vyprávěním oslnila porotu na německém Berlinale a tvoří nedílnou součást výuky moderních dějin a občanské výchovy.

V nitru Llewyna Davise

Napsal Rostislav Nétek dne . Žádné komentáře u textu s názvem V nitru Llewyna Davise

Snímek zasazený do Spojených států na počátku šedesátých let vypráví o neúspěšném folkovém písničkáři Llewynu Davisovi (Oscar Isaac), který se po sebevraždě svého spoluhráče snaží v branži prosadit na vlastní pěst. Llewynova několikadenní anabáze, na které mu společnost povětšinou dělá jen oranžový kocour, začíná zabouchnutými dveřmi a pokračuje ztrátou peněz, radostných vyhlídek i vlastní identity.

Tón spirálovitého vyprávění, v němž je dovolený pouze humor hořký a černý, udává hned první z mnoha baladických songů. Llewyn v něm zpívá o tom, jak procestoval celý svět a nevadilo by mu, kdyby zemřel. Jak následně vysvitne, ve skutečnosti nikdy neopustil Greenwich Village a rozhodně ničeho významného nedosáhnul. Pro jeho životní příběh, inspirovaný životem folkového písničkáře Davea Van Ronka, je příznačné, že zatímco na pódiu se chystá první posluchače očarovat Bob Dylan, Llewyn sám je v boční uličce mlácen cizím mužem.

Do jaké míry je ale tato pasivita dobrovolná, a do jaké vyplývá z přijímání (resp. odmítání) Llewyna druhými? Film portrétující americkou folkovou scénu šedesátých let pobízí k hlubším filozofickým úvahám nad nevyhnutelností volby a neustálým hledáním rovnováhy mezi vlastním přesvědčením a požadavky okolí.

Room

Napsal Rostislav Nétek dne . Žádné komentáře u textu s názvem Room

Snímek Pokoj rozvíjí křehký vztah matky s dítětem, který překoná všechna úskalí

Filmová adaptace stejnojmenné knihy Emmy Donoghue vypráví příběh pětiletého Jacka a jeho matky Joy. Pro Jacka je jediným světem pokoj, ve kterém celý život vyrůstal. Chlapec po svobodě mimo čtyři stísněné stěny netouží, protože ji nikdy nepoznal. Když ze svého vězení s matkou unikne, ještě netuší, že druhá fáze společného boje teprve začíná. Zařadit se zpět do normálního života je totiž mnohem těžší, než by se mohlo zdát. 

Jednoznačnou předností snímku je zvolený vyprávěcí způsob. Celé psychologické drama sledujeme z nevinné perspektivy Jackových očí s evidentní naivitou, se kterou dítě na své okolí pohlíží. Zajímavým způsobem je rozvíjen i kontrast mezi oběma protagonisty. Jack jakožto dospívající chlapec ve formativním věku se s hrůznými zážitky i následnou aklimatizací srovnává o mnoho lépe než jeho dospělá matka. Emocionální film díky kvalitní výpravě a mimořádnému výkonu herečky Brie Larson získal mnoho prestižních ocenění – mimo jiné Oscara, Zlatý glóbus, cenu Saturn či ocenění z festivalů v Torontu a ve Varšavě. Citlivým důrazem na psychiku a trauma se hodí jako výborný příklad do hodin občanské výuky a základů psychologie.  

Nadějné vyhlídky

Napsal Rostislav Nétek dne . Žádné komentáře u textu s názvem Nadějné vyhlídky

V adaptaci klasického románu britského realismu bere odvážný sirotek osud do vlastních rukou

Adaptace románové klasiky Charlese Dickense pojednává o osudech zakřiknutého sirotka Pipa. Na Pipa se štěstí v životě neusmálo, vyrůstal nemilován a v chudobě, nešťastně zamilován do rusovlasé dívky Estelly. Když později záhadně přijde k velkému majetku, odstěhuje se do Londýna, kde znovu potkává svou osudovou lásku a zjišťuje, že z Estelly se stala pyšná a chladná žena. Pip navíc musí najít své místo v cizí společnosti, do které nezapadá, a čelit zapomenutým stínům z minulosti.

Nadějné vyhlídky jsou jedním ze stěžejních děl britského realismu. Naturalistické vykreslení potemnělého Londýna a viktoriánské společnosti se mísí s pohádkovým osudem chlapce, který navzdory očekávání dokázal velké věci. Snímek nese poselství, které se neomezuje pouze na svou dobu a ukazuje, že i malý dobrý skutek může změnit nejeden život. Romantické drama bylo několikrát nominováno na cenu Saturn i ocenění Britské akademie. Vyprávění o naději, lásce a jednom zdánlivě obyčejném chlapci je nedílnou součástí výuky českého jazyka a především literatury.