Skip to main content

Kategorie filmů: Svět po 2. světové válce

Nízký let

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Nízký let je velmi citlivým dokumentárním snímkem o rozpadu jednoho vztahu, který pracuje s amatérskými záběry z jedné rodinné kamery.

Snímek režiséra Jana Šikla vypráví příběh Káti a Františka. Potkali se náhodou během padesátých let minulého století, nedlouho poté spolu začali chodit, vzali se a už vychovávali dítě. Káťa byla žena v domácnosti a František pilot, který lítal nízko. S osobními amatérskými záběry kontrastuje chladný, nevzrušený komentář, který rozpad vztahu Kátinou perspektivou vysvětluje. V mnoha chvílích ale nechává pracovat ticho a praskání filmového pásu, čímž skvěle dotváří intimní atmosféru.

Padesátiminutový dokument je vhodný pro hodinu dějepisu, komentář totiž popisuje situaci v Československu 50. let, Moskvě 60. let a situaci po pražském jaru 1968.

Havel

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Netradiční snímek představuje Václava Havla nejen jako státníka, ale především jako skutečného člověka s ideály i chybami. 

Příběh československého prezidenta začíná v roce 1968 a mapuje klíčové momenty vedoucí k Sametové revoluci. Režisér Slávek Horák v epizodickém vyprávění prezentuje Havla jako disidenta a bojovníka za svobodu, ale i manžela a nedokonalou osobnost stíhanou strachem ze selhání. Zásadní roli v životopisném snímku hraje, podobně jako v Havlově životě, manželka Olga.

Tvůrce se nevyhýbá rozporuplným pohledům na významného hybatele dějin československého státu, ani syrovému rozboru jeho soukromého života. Drama nenabízí černobílou představu o Václavu Havlovi, ale spíše podnět k zamyšlení jak nad moderními dějinami, tak nad světem samotným.

Působivý filmový vizuál zavádí diváka přímo na jeviště Havlových dramat, které se před zraky neviditelného publika prolínají s absurditami socialistického režimu. Snímek, několikrát nominovaný a jednou oceněný Českým lvem, slouží jako nevšední ukázka do hodin moderních dějin a občanské výchovy. 

Most špionů

Napsal Rostislav Nétek dne . Žádné komentáře u textu s názvem Most špionů

Napínavé soudní drama, které se ve druhé polovině překlopí do špionážního thrilleru, je inspirováno skutečnými událostmi, k nimž došlo v poválečných Spojených státech, v období „honu na čarodějnice“. Sovětský špión Rudolf Abel je zatčen agenty FBI. Jeho případu se ujímá newyorský pojišťovací právník James B. Donovan. Ani jeden z mužů netuší, že soud bude předehrou k riskantnímu vyjednání výměny Abela za amerického pilota zajatého východními agenty.

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi, jak je ve své knize Strangers on a Bridge z roku 1964 zachytil samotný Donovan, posouvají vpřed důvtipné dialogy, které upozorňují na paralely s naší přítomností. Film lze podobně jako Spielbergova dřívějšího Lincolna sledovat jako zamyšlení nad tím, nakolik je funkční systém, v němž lze dosáhnout spravedlnosti jen za cenu mnoha kompromisů a překonání znepokojivě velkého množství překážek.

Zhlédnutí Mostu špionů a následná diskuze nad obecnějšími etickými otázkami, které nastoluje, může oživit hodiny dějepisu (ty obohatí také svým nečernobílým pohledem na svět rozdělený studenou válkou) i občanské výchovy.

Kolonie

Napsal Rostislav Nétek dne . Žádné komentáře u textu s názvem Kolonie

Kolonie popisuje temnou stránku historie, ale oslavuje i odhodlání a lásku

Thriller Kolonie vychází ze skutečných událostí, které nastaly v Chile po vojenském převratu roku 1973. Mapuje dění okolo náboženské kolonie Dignidad a jejího velitele, bývalého nacistického lékaře Paula Schäfera. Tuto kolonii, maskovanou jako harmonické místo, generál Pinochet využíval k internaci a mučení svých politických oponentů. V centru dění je německá letuška Lena, která se do kolonie dobrovolně vydá, aby odtud osvobodila svého přítele. Sama však netuší, jak daleko sahají kořeny hrůzné organizace. 

Snímek oscarového režiséra Floriana Gallenbergera realisticky odhaluje krutou kapitolu chilských dějin a nebojí se rozkrýt temná místa nedávné minulosti. Tvůrci mistrně ukazují, že pro pochopení lidské krutosti není třeba doslovných výjevů. Příběhu navíc nechybí unikátní romantická linka, která ukazuje, jak daleko sahá odhodlání bojovat za záchranu milovaného člověka. Film se natáčel v různých částech Evropy, ale i na mnoha místech Jižní Ameriky. Kolonie svým lidským vyprávěním oslnila porotu na německém Berlinale a tvoří nedílnou součást výuky moderních dějin a občanské výchovy.

Kdyby tisíc klarinetů

Napsal Rostislav Nétek dne . Žádné komentáře u textu s názvem Kdyby tisíc klarinetů

Výpravná podívaná, kterou podle námětu Jiřího Suchého a s hudbou Jiřího Šlitra, tedy předních osobností divadla Semafor, natočili Ján Roth a Vladimír Svitáček, představovala po Starcích na chmelu další tuzemský pokus o natočení muzikálu západního střihu.

Film koncipovaný jako televizní přenos z místa, kde došlo k přeměně všech zbraní v hudební nástroje, má podobu estrádního pásma semaforských písní v podání největších hvězd tehdejší české popmusic. Jednoduchý protiválečný příběh slouží především jako záminka k vystoupení Karla Gotta, Hany Hegerové, Waldemara Matušky a dalších slavných zpěváků a hudebníků spjatých se Semaforem. Taneční čísla pak předvádí baletní soubor Hudebního divadla v Karlíně a taneční soubor music hallu Alhambra.

Kdyby tisíc klarinetů nabízí hravý průřez československou popkulturou šedesátých let a možnost seznámit se se stylem tehdejší hudební produkce. Zároveň jde o prototyp dobového komerčního filmu, vybízející ke komparaci se současnými projekty podobného ražení. 

Fany a pes

Napsal Pavel Bednařík dne .

Lipsko 1989. Dvanáctiletá Fany se s láskou stará o Sputnika, psa její nejlepší kamarádky Sophie, která odjela s maminkou na letní prázdniny do Maďarska. Na začátku školního roku se však Sophie do třídy nevrátila. Jako mnoho jiných uprchla s maminkou na Západ. Fany se odvážně vydává kamarádku hledat a jejího psa Sputnika jí vrátit. Stane se tak svědkem pohnutých událostí, které změní budoucnost celé země.

Podmanivý a dobrodružný animovaný film představuje dětským pohledem události společenských a politických proměn v roce 1989. Fany se snaží zorientovat v proměnlivém světě a náznacích a šifrách, které znamenají zcela něco jiného. Proto Fany a jejímu plánu stojí jak zapálená soudružka Liesegangová, tak tajná policie. Podporu naopak nachází u svého kamaráda Bély, který jí pomůže uskutečnit dobrodružný plán překročení hranic.

Film představuje srozumitelným a poutavým způsobem moderní dějiny středoevropských zemí a je využitelný v hodinách dějepisu nebo občanské nauky (Základy společenských věd). Je ale rovněž ukázkou kvalitní kreslené animace a vhodný k rozboru tvůrčích postupů, vztahu animace a skutečnosti nebo filmového vyprávění.