Skip to main content

Kategorie filmů: Film a sport

Falkoni

Každé léto se na Vestmanských ostrovech u jižního pobřeží Islandu koná velký fotbalový turnaj pro děti. Letos se svým týmem přijíždí i desetiletý Jón, aby tady zjistil, že na sebe dokáže vzít mnohem větší odpovědnost, než by si kdy předtím představil. Když se totiž stane svědkem toho, jak Ívara z týmu soupeře hrubě bije jeho otec Tóti, změní se jinak bezstarostný a dobrodružný fotbalový turnaj v dramatickou záchrannou misi, během níž se Jón pokusí Ívara zachránit. I když jsou Jón a Ívar na hřišti zapřísáhlí nepřátelé, mimo hřiště se společně vydávají na emocionální cestu s dramatickými a vzrušujícími důsledky, na jejímž konci najdou trvalé přátelství.
Film si můžete objednat pro školní projekci či si jej pustit za menší poplatek v pohodlí domova – spolupráce s Dafilms (více pod tlačítkem „více informací“ : https://www.juniorfest.cz/cs/online )
Metodické materiály pro film vytvořila Tereza Czesany Dvořáková. 

Smečka

Tomáš Polenský v roce 2020 debutoval teenagerským sportovním dramatem Smečka, k němuž spolu s Irenou Kocí také napsal scénář. Inspirovaly je výzkumy, podle nichž téměř každé páté dítě v Česku čelí šikaně. Rozhodli se o ní vypovědět v širších souvislostech, aby ozřejmili jednání šikanátorů i pocity oběti sužované strachem a bezmocí.

Tématem dynamického snímku je konkrétně šikana v dorosteneckém hokejovém týmu. Hlavní hrdina, šestnáctiletý David, jí čelí nejen v šatnách a na ledě, kam nastupuje v brankářské výstroji, ale také online. Nebanální, dospívajícímu publiku uzpůsobený film za svou přesvědčivost vděčí talentovaným mladým hercům, upřímnému vykreslení prostředí chlapeckého kolektivu i ambivalentnímu jednání protagonisty, který svou frustraci v krizové chvíli obrací i proti lidem, kteří mu chtějí pomoct.

Na značky!

Slovenská režisérka Mária Pinčíková ve svém celovečerním debutu Na značky! sleduje radost, stres i tápání doprovázející přípravy na XVI. všesokolský slet v Praze. Úsměvné dokudrama se zaměřuje na mladého cvičence Radka, který víc než se sportovními výzvami bojuje s matematikou a vlastní nesmělostí, a jeho horkokrevného trenéra Mirka, očekávajícího od všech borců i organizátorů bezchybné výsledky. Těch se ale nedočkává.

Složité přípravy velké akce jsou pro Pinčíkovou vděčným zdrojem sociálních interakcí řízených snahou najít shodu. Neusiluje o vytvoření reprezentativního portrétu slavného tělocvičného spolku. Nelehké nacvičování sestav je pro ni především metaforou hledání našeho místa v kolektivu, stejně jako rovnováhy mezi potřebami jednotlivce a celku.

Přestože Na značky! pracuje s autentickými situacemi, svou promyšlenou strukturou a inscenačními postupy má blízko k hrané kinematografii. Ve filmu, který se svým tragikomickým tónem a vnímavostí vůči trapnu napojuje na českou tvorbu Miloše Formana, tak dochází k plodnému dialogu nejen mezi zástupci různých generací, ale také mezi dokumentem a fikcí.  

Každá minuta života

Dokumentární snímek o čtyřletém Miškovi, kterého rodiče vychovávají metodou tzv. Kamevédy, využívající každý okamžik strávený s dítětem k jeho “zdokonalování”, tak aby se z něj jednou stal vrcholový sportovec. 

Jak vypadá výchova, v jejímž středu stojí výkon? Dokument Eriky Hníkové vzbudil po svém uvedení vášnivé reakce. Ve filmu vidíme Miška Hanuliaka každý den plnit úkoly, překonávat rekordy a za všech okolností se snažit být ve všem nejlepší. Každý jeho výkon je měřen a zaznamenáván, celá tříčlenná domácnost se točí okolo jeho cesty k úspěchu. Cosi se ale vytrácí při této tvorbě „prospěšného člena společnosti“, kvůli které se rodiče vzdali svých koníčků, přátel a doslova svému dítěti obětovali veškerý volný čas.

Neříká tato kontroverzní výchovná metoda něco o celkovém nastavení společnosti? Zbývá ve výkonnostním a individualistickém prostředí místo pro solidaritu a sounáležitost? Palčivé otázky, které v něčem až nepříjemný snímek nastoluje, lze využít při výuce občanské výchovy a základů společenských věd.