Skip to main content

Kategorie filmů: Jiné perspektivy

Jiříkovo vidění

Napsal Pavel Bednařík dne .

„Myslím si, že už je natočeno dostatek alarmujících i otravně edukativních filmů o klimatické krizi. Téma je často podáváno fatálně. Měla jsem štěstí; táta má nejen nápad, jak z krize ven, ale i dar podávat věci s humorem.”

Marta Kovářová

Dokument Jiříkovo vidění zachycuje společný sen materiálového vědce, kutila a Dona Quijota Jiřího Svobody a jeho dcery Marty, pedagožky a zpěvačky skupiny Budoár staré dámy, kteří se společně snaží prosadit efektivní řešení na záchranu planety o odvrácení klimatických změn. Toto řešení se jmenuje globální uhlíková daň a 100% dividenda, která má připadnout všem občanům na naší planetě. Film s humorem společně nahlíží do různých světů, kde s nimi nikdo nepočítá. Snaží se porozumět nejen politice, ale i jeden druhému.

Snímek je vhodný pro vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Člověk a společnost, dále obory filmová/audiovizuální výchova, mediální výchova a výchova k občanství. Nenásilnou formou představuje témata odpovědnosti, angažovanosti, limitů demokracie, stejně jako aktivismu, rodinných a osobních vztahů. Hlavním tématem, které je blízké většině dnešních mladých lidí, je potřeba osobně se postavit klimatickému žalu. V dokumentu sledujeme snahy prosadit a zpopularizovat řešení klimatické krize v podobě globální uhlíkové daně a dividendy. Tato témata jsou zpřístupněna formou rozhovorů, ale také písní a dialogů otce a dcery.

Film získal cenu studentské poroty na MFDF v Jihlavě v roce 2023.

Součástí podkladů pro školní projekce jsou také bohaté metodické materiály a pracovní listy na webu filmu.

Kontakt pro školní projekce: Pavel Bednařík, pavel.bednarik@gmail.com, 605 844 090

Přes hranici

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Nadčasový příběh o ztrátě domova a nástrahách, které čekají na dva sourozence, nucené kvůli válce opustit svou rodnou vesnici, a následně zemi. 

Vyprávění není zasazeno do žádného konkrétního státu – mohlo by se odehrávat kdekoli a zároveň kdykoli – v současnosti, stejně jako před 100 lety. Režisérku Florence Miailhe inspiroval příběh její vlastní prababičky a v české koprodukci vytvořila citlivý i bolestivý portrét Kyony a Adriela. Dva sourozenci se potýkají se situacemi, které si málokdo z nás ve střední Evropě dokáže představit, a které přesto každý den zažívají tisíce, ne-li miliony dětí po celém světě, někdy nepříliš daleko od nás.

Unikátní a nesmírně pracná metoda malby na sklo dodává snímku křehkost, unikavost a dělá z Přes hranici sugestivní vizuální zážitek. Jde o vůbec první celovečerní film realizovaný touto technologií. Snímek si odnesl Zvláštní cenu poroty v kategorii celovečerního filmu pro dospívající a mládež na festivalu Zlín Film Fest. Hodí se pro využití v občanské výchově, ale i jako ukázka jedinečného stylu animace.

Moje slunce Mad

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Příběh vypráví o české dívce Heleně, která se vdá do Afghánistánu za milovaným Nazirem. Začne si říkat Herra a v exotickém prostředí začíná úplně nový život, se kterým se postupně začíná smiřovat. Ne každý má pro ni tolik pochopení jako Nazir. Jednoho dne najdou malé opuštěné dítě, které se jmenuje Mad. Přijmou ho a začnou vychovávat jako svého syna.

Moje slunce Mad vychází z knižní předlohy novinářky Petry Procházkové Frišta. Režisérka Michaela Pavlátová pracuje se silnou hlavní hrdinkou, které se nelíbí utlačování a misogynní jednání ze strany mužů všude kolem. Snímek vstoupil do kin zrovna v době krize v Afghánistánu, čímž získal na své aktuálnosti a nadčasovosti. Moje slunce Mad sice pracuje s odkazy na politické dění, nicméně zůstává hlavně intimním příběhem o rodině, lásce k jinému a přijetí odlišného.

Spící město

Spící město

Napsal Pavel Bednařík dne .

Když všichni rodiče na celém světě usnou záhadným spánkem, děti musí bojovat o přežití.

Dystopický thriller Spící město natočil režisér Dan Svátek podle stejnojmenné knihy a populárního bestselleru spisovatele Martina Vopěnky. Všichni rodiče na celém světě zničehonic z neznámých důvodů usnou a děti musí bojovat o přežití ve světě zbývajících dospělých. Napínavé dobrodružství ukazuje, co vše se může stát, když zavládne chaos a děti jsou nuceny čelit nástrahám světa na vlastní pěst.

Čtyři sourozenci Kryštof, Kristýna a Ema a nejmladší Samuel prožívají spokojené dětství ve šťastné rodině. Jednoho rána se ale všechno změní. Jejich rodiče upadli do záhadného spánku a oni si musí najednou poradit docela sami. Takto záhadně usnuli rodiče po celém světě. Nastává zmatek, jejich město ovládnou bezdětní a mladí, kteří se dokázali ve vzniklé situaci zorientovat. Věřit se nedá nikomu. Pro sourozence začíná každodenní boj, v němž by měli vítězit ti silnější a chytří, ale leckdy mají navrch ti vychytralí a bezohlední. Malý Samuel je navíc unesen a sourozenci se vydávají na cestu do neznáma, aby ho zkusili najít. Podaří se jim opět setkat a najít cestu zpět domů? Probudí se jejich rodiče a bude vše jako dřív?

Room

Napsal Rostislav Nétek dne . Žádné komentáře u textu s názvem Room

Snímek Pokoj rozvíjí křehký vztah matky s dítětem, který překoná všechna úskalí

Filmová adaptace stejnojmenné knihy Emmy Donoghue vypráví příběh pětiletého Jacka a jeho matky Joy. Pro Jacka je jediným světem pokoj, ve kterém celý život vyrůstal. Chlapec po svobodě mimo čtyři stísněné stěny netouží, protože ji nikdy nepoznal. Když ze svého vězení s matkou unikne, ještě netuší, že druhá fáze společného boje teprve začíná. Zařadit se zpět do normálního života je totiž mnohem těžší, než by se mohlo zdát. 

Jednoznačnou předností snímku je zvolený vyprávěcí způsob. Celé psychologické drama sledujeme z nevinné perspektivy Jackových očí s evidentní naivitou, se kterou dítě na své okolí pohlíží. Zajímavým způsobem je rozvíjen i kontrast mezi oběma protagonisty. Jack jakožto dospívající chlapec ve formativním věku se s hrůznými zážitky i následnou aklimatizací srovnává o mnoho lépe než jeho dospělá matka. Emocionální film díky kvalitní výpravě a mimořádnému výkonu herečky Brie Larson získal mnoho prestižních ocenění – mimo jiné Oscara, Zlatý glóbus, cenu Saturn či ocenění z festivalů v Torontu a ve Varšavě. Citlivým důrazem na psychiku a trauma se hodí jako výborný příklad do hodin občanské výuky a základů psychologie.