Skip to main content

Kategorie filmů: České dokumentární filmy

Jiříkovo vidění

Napsal Pavel Bednařík dne .

„Myslím si, že už je natočeno dostatek alarmujících i otravně edukativních filmů o klimatické krizi. Téma je často podáváno fatálně. Měla jsem štěstí; táta má nejen nápad, jak z krize ven, ale i dar podávat věci s humorem.”

Marta Kovářová

Dokument Jiříkovo vidění zachycuje společný sen materiálového vědce, kutila a Dona Quijota Jiřího Svobody a jeho dcery Marty, pedagožky a zpěvačky skupiny Budoár staré dámy, kteří se společně snaží prosadit efektivní řešení na záchranu planety o odvrácení klimatických změn. Toto řešení se jmenuje globální uhlíková daň a 100% dividenda, která má připadnout všem občanům na naší planetě. Film s humorem společně nahlíží do různých světů, kde s nimi nikdo nepočítá. Snaží se porozumět nejen politice, ale i jeden druhému.

Snímek je vhodný pro vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Člověk a společnost, dále obory filmová/audiovizuální výchova, mediální výchova a výchova k občanství. Nenásilnou formou představuje témata odpovědnosti, angažovanosti, limitů demokracie, stejně jako aktivismu, rodinných a osobních vztahů. Hlavním tématem, které je blízké většině dnešních mladých lidí, je potřeba osobně se postavit klimatickému žalu. V dokumentu sledujeme snahy prosadit a zpopularizovat řešení klimatické krize v podobě globální uhlíkové daně a dividendy. Tato témata jsou zpřístupněna formou rozhovorů, ale také písní a dialogů otce a dcery.

Film získal cenu studentské poroty na MFDF v Jihlavě v roce 2023.

Součástí podkladů pro školní projekce jsou také bohaté metodické materiály a pracovní listy na webu filmu.

Kontakt pro školní projekce: Pavel Bednařík, pavel.bednarik@gmail.com, 605 844 090

Na značky!

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Slovenská režisérka Mária Pinčíková ve svém celovečerním debutu Na značky! sleduje radost, stres i tápání doprovázející přípravy na XVI. všesokolský slet v Praze. Úsměvné dokudrama se zaměřuje na mladého cvičence Radka, který víc než se sportovními výzvami bojuje s matematikou a vlastní nesmělostí, a jeho horkokrevného trenéra Mirka, očekávajícího od všech borců i organizátorů bezchybné výsledky. Těch se ale nedočkává.

Složité přípravy velké akce jsou pro Pinčíkovou vděčným zdrojem sociálních interakcí řízených snahou najít shodu. Neusiluje o vytvoření reprezentativního portrétu slavného tělocvičného spolku. Nelehké nacvičování sestav je pro ni především metaforou hledání našeho místa v kolektivu, stejně jako rovnováhy mezi potřebami jednotlivce a celku.

Přestože Na značky! pracuje s autentickými situacemi, svou promyšlenou strukturou a inscenačními postupy má blízko k hrané kinematografii. Ve filmu, který se svým tragikomickým tónem a vnímavostí vůči trapnu napojuje na českou tvorbu Miloše Formana, tak dochází k plodnému dialogu nejen mezi zástupci různých generací, ale také mezi dokumentem a fikcí.  

Každá minuta života

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Dokumentární snímek o čtyřletém Miškovi, kterého rodiče vychovávají metodou tzv. Kamevédy, využívající každý okamžik strávený s dítětem k jeho “zdokonalování”, tak aby se z něj jednou stal vrcholový sportovec. 

Jak vypadá výchova, v jejímž středu stojí výkon? Dokument Eriky Hníkové vzbudil po svém uvedení vášnivé reakce. Ve filmu vidíme Miška Hanuliaka každý den plnit úkoly, překonávat rekordy a za všech okolností se snažit být ve všem nejlepší. Každý jeho výkon je měřen a zaznamenáván, celá tříčlenná domácnost se točí okolo jeho cesty k úspěchu. Cosi se ale vytrácí při této tvorbě „prospěšného člena společnosti“, kvůli které se rodiče vzdali svých koníčků, přátel a doslova svému dítěti obětovali veškerý volný čas.

Neříká tato kontroverzní výchovná metoda něco o celkovém nastavení společnosti? Zbývá ve výkonnostním a individualistickém prostředí místo pro solidaritu a sounáležitost? Palčivé otázky, které v něčem až nepříjemný snímek nastoluje, lze využít při výuce občanské výchovy a základů společenských věd.