Skip to main content

Kategorie filmů: 15+

Jiříkovo vidění

„Myslím si, že už je natočeno dostatek alarmujících i otravně edukativních filmů o klimatické krizi. Téma je často podáváno fatálně. Měla jsem štěstí; táta má nejen nápad, jak z krize ven, ale i dar podávat věci s humorem.”

Marta Kovářová

Dokument Jiříkovo vidění zachycuje společný sen materiálového vědce, kutila a Dona Quijota Jiřího Svobody a jeho dcery Marty, pedagožky a zpěvačky skupiny Budoár staré dámy, kteří se společně snaží prosadit efektivní řešení na záchranu planety o odvrácení klimatických změn. Toto řešení se jmenuje globální uhlíková daň a 100% dividenda, která má připadnout všem občanům na naší planetě. Film s humorem společně nahlíží do různých světů, kde s nimi nikdo nepočítá. Snaží se porozumět nejen politice, ale i jeden druhému.

Snímek je vhodný pro vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Člověk a společnost, dále obory filmová/audiovizuální výchova, mediální výchova a výchova k občanství. Nenásilnou formou představuje témata odpovědnosti, angažovanosti, limitů demokracie, stejně jako aktivismu, rodinných a osobních vztahů. Hlavním tématem, které je blízké většině dnešních mladých lidí, je potřeba osobně se postavit klimatickému žalu. V dokumentu sledujeme snahy prosadit a zpopularizovat řešení klimatické krize v podobě globální uhlíkové daně a dividendy. Tato témata jsou zpřístupněna formou rozhovorů, ale také písní a dialogů otce a dcery.

Film získal cenu studentské poroty na MFDF v Jihlavě v roce 2023.

Součástí podkladů pro školní projekce jsou také bohaté metodické materiály a pracovní listy na webu filmu.

Kontakt pro školní projekce: Pavel Bednařík, pavel.bednarik@gmail.com, 605 844 090

Krásné bytosti

Čtrnáctiletý Balli je bytostný outsider z rozvrácené rodiny. Marně hledá oporu doma i ve škole, kde je obětí šikany. Vše se mění ve chvíli, kdy potkává skupinku tří problematických teenagerů, kteří ho nečekaně vezmou mezi sebe. Parta, ve které dominuje násilnický Konni a inteligentní Addi, nabídne Ballimu chybějící domov. Druhý snímek Guðmundura Arnara Guðmundssona vypráví s poetickým citem i syrovostí o vztazích, které mohou trvat věčně a pomáhají nás formovat v těch nejdůležitějších chvílích, o krutosti i něze, které se rodí na magické hranici mezi dětstvím a dospělostí.
 
Film si můžete objednat u distribuční společnosti Artcam pro školní projekci.
Metodické materiály pro film vytvořil Jiří Forejt. 
Spící město

Spící město

Když všichni rodiče na celém světě usnou záhadným spánkem, děti musí bojovat o přežití.

Dystopický thriller Spící město natočil režisér Dan Svátek podle stejnojmenné knihy a populárního bestselleru spisovatele Martina Vopěnky. Všichni rodiče na celém světě zničehonic z neznámých důvodů usnou a děti musí bojovat o přežití ve světě zbývajících dospělých. Napínavé dobrodružství ukazuje, co vše se může stát, když zavládne chaos a děti jsou nuceny čelit nástrahám světa na vlastní pěst.

Čtyři sourozenci Kryštof, Kristýna a Ema a nejmladší Samuel prožívají spokojené dětství ve šťastné rodině. Jednoho rána se ale všechno změní. Jejich rodiče upadli do záhadného spánku a oni si musí najednou poradit docela sami. Takto záhadně usnuli rodiče po celém světě. Nastává zmatek, jejich město ovládnou bezdětní a mladí, kteří se dokázali ve vzniklé situaci zorientovat. Věřit se nedá nikomu. Pro sourozence začíná každodenní boj, v němž by měli vítězit ti silnější a chytří, ale leckdy mají navrch ti vychytralí a bezohlední. Malý Samuel je navíc unesen a sourozenci se vydávají na cestu do neznáma, aby ho zkusili najít. Podaří se jim opět setkat a najít cestu zpět domů? Probudí se jejich rodiče a bude vše jako dřív?

V síti

Radikální experiment otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dětskými rysy se vydávají na sociální sítě, aby v přímém přenosu prožily zkušenost dvanáctiletých dívek online. Ve věrných kopiích dětských pokojů chatují a skypují s muži, kteří je na netu aktivně vyhledali a oslovili. Drtivá většina těchto mužů požaduje sex přes webkameru, posílá fotky svých penisů a odkazy na porno. Děti jsou dokonce vystaveny vydírání.

Dokumentární film Barbory Chalupové a Víta Klusáka vypráví strhující drama tří hrdinek alias „dvanáctiletých dívek“, pro které se účast na experimentu, od castingu až po osobní schůzky s predátory pod dozorem ochranky, stává zásadní životní zkušeností. Predátorské taktiky se postupně obracejí proti svým strůjcům: Z lovců se stávají lovení. Dokumentární snímek V Síti se dostal do hledáčku všech médií a pomohl rozkrýt temné vody internetu, ve kterých se každý den teenageři pohybují. Snímek je vhodný promítat jako součást mediální či občanské výchovy. 

Most špionů

Napínavé soudní drama, které se ve druhé polovině překlopí do špionážního thrilleru, je inspirováno skutečnými událostmi, k nimž došlo v poválečných Spojených státech, v období „honu na čarodějnice“. Sovětský špión Rudolf Abel je zatčen agenty FBI. Jeho případu se ujímá newyorský pojišťovací právník James B. Donovan. Ani jeden z mužů netuší, že soud bude předehrou k riskantnímu vyjednání výměny Abela za amerického pilota zajatého východními agenty.

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi, jak je ve své knize Strangers on a Bridge z roku 1964 zachytil samotný Donovan, posouvají vpřed důvtipné dialogy, které upozorňují na paralely s naší přítomností. Film lze podobně jako Spielbergova dřívějšího Lincolna sledovat jako zamyšlení nad tím, nakolik je funkční systém, v němž lze dosáhnout spravedlnosti jen za cenu mnoha kompromisů a překonání znepokojivě velkého množství překážek.

Zhlédnutí Mostu špionů a následná diskuze nad obecnějšími etickými otázkami, které nastoluje, může oživit hodiny dějepisu (ty obohatí také svým nečernobílým pohledem na svět rozdělený studenou válkou) i občanské výchovy.

Kolonie

Kolonie popisuje temnou stránku historie, ale oslavuje i odhodlání a lásku

Thriller Kolonie vychází ze skutečných událostí, které nastaly v Chile po vojenském převratu roku 1973. Mapuje dění okolo náboženské kolonie Dignidad a jejího velitele, bývalého nacistického lékaře Paula Schäfera. Tuto kolonii, maskovanou jako harmonické místo, generál Pinochet využíval k internaci a mučení svých politických oponentů. V centru dění je německá letuška Lena, která se do kolonie dobrovolně vydá, aby odtud osvobodila svého přítele. Sama však netuší, jak daleko sahají kořeny hrůzné organizace. 

Snímek oscarového režiséra Floriana Gallenbergera realisticky odhaluje krutou kapitolu chilských dějin a nebojí se rozkrýt temná místa nedávné minulosti. Tvůrci mistrně ukazují, že pro pochopení lidské krutosti není třeba doslovných výjevů. Příběhu navíc nechybí unikátní romantická linka, která ukazuje, jak daleko sahá odhodlání bojovat za záchranu milovaného člověka. Film se natáčel v různých částech Evropy, ale i na mnoha místech Jižní Ameriky. Kolonie svým lidským vyprávěním oslnila porotu na německém Berlinale a tvoří nedílnou součást výuky moderních dějin a občanské výchovy.

V nitru Llewyna Davise

Snímek zasazený do Spojených států na počátku šedesátých let vypráví o neúspěšném folkovém písničkáři Llewynu Davisovi (Oscar Isaac), který se po sebevraždě svého spoluhráče snaží v branži prosadit na vlastní pěst. Llewynova několikadenní anabáze, na které mu společnost povětšinou dělá jen oranžový kocour, začíná zabouchnutými dveřmi a pokračuje ztrátou peněz, radostných vyhlídek i vlastní identity.

Tón spirálovitého vyprávění, v němž je dovolený pouze humor hořký a černý, udává hned první z mnoha baladických songů. Llewyn v něm zpívá o tom, jak procestoval celý svět a nevadilo by mu, kdyby zemřel. Jak následně vysvitne, ve skutečnosti nikdy neopustil Greenwich Village a rozhodně ničeho významného nedosáhnul. Pro jeho životní příběh, inspirovaný životem folkového písničkáře Davea Van Ronka, je příznačné, že zatímco na pódiu se chystá první posluchače očarovat Bob Dylan, Llewyn sám je v boční uličce mlácen cizím mužem.

Do jaké míry je ale tato pasivita dobrovolná, a do jaké vyplývá z přijímání (resp. odmítání) Llewyna druhými? Film portrétující americkou folkovou scénu šedesátých let pobízí k hlubším filozofickým úvahám nad nevyhnutelností volby a neustálým hledáním rovnováhy mezi vlastním přesvědčením a požadavky okolí.

Room

Snímek Pokoj rozvíjí křehký vztah matky s dítětem, který překoná všechna úskalí

Filmová adaptace stejnojmenné knihy Emmy Donoghue vypráví příběh pětiletého Jacka a jeho matky Joy. Pro Jacka je jediným světem pokoj, ve kterém celý život vyrůstal. Chlapec po svobodě mimo čtyři stísněné stěny netouží, protože ji nikdy nepoznal. Když ze svého vězení s matkou unikne, ještě netuší, že druhá fáze společného boje teprve začíná. Zařadit se zpět do normálního života je totiž mnohem těžší, než by se mohlo zdát. 

Jednoznačnou předností snímku je zvolený vyprávěcí způsob. Celé psychologické drama sledujeme z nevinné perspektivy Jackových očí s evidentní naivitou, se kterou dítě na své okolí pohlíží. Zajímavým způsobem je rozvíjen i kontrast mezi oběma protagonisty. Jack jakožto dospívající chlapec ve formativním věku se s hrůznými zážitky i následnou aklimatizací srovnává o mnoho lépe než jeho dospělá matka. Emocionální film díky kvalitní výpravě a mimořádnému výkonu herečky Brie Larson získal mnoho prestižních ocenění – mimo jiné Oscara, Zlatý glóbus, cenu Saturn či ocenění z festivalů v Torontu a ve Varšavě. Citlivým důrazem na psychiku a trauma se hodí jako výborný příklad do hodin občanské výuky a základů psychologie.  

Nadějné vyhlídky

V adaptaci klasického románu britského realismu bere odvážný sirotek osud do vlastních rukou

Adaptace románové klasiky Charlese Dickense pojednává o osudech zakřiknutého sirotka Pipa. Na Pipa se štěstí v životě neusmálo, vyrůstal nemilován a v chudobě, nešťastně zamilován do rusovlasé dívky Estelly. Když později záhadně přijde k velkému majetku, odstěhuje se do Londýna, kde znovu potkává svou osudovou lásku a zjišťuje, že z Estelly se stala pyšná a chladná žena. Pip navíc musí najít své místo v cizí společnosti, do které nezapadá, a čelit zapomenutým stínům z minulosti.

Nadějné vyhlídky jsou jedním ze stěžejních děl britského realismu. Naturalistické vykreslení potemnělého Londýna a viktoriánské společnosti se mísí s pohádkovým osudem chlapce, který navzdory očekávání dokázal velké věci. Snímek nese poselství, které se neomezuje pouze na svou dobu a ukazuje, že i malý dobrý skutek může změnit nejeden život. Romantické drama bylo několikrát nominováno na cenu Saturn i ocenění Britské akademie. Vyprávění o naději, lásce a jednom zdánlivě obyčejném chlapci je nedílnou součástí výuky českého jazyka a především literatury. 

 

…a pátý jezdec je Strach

Režisér Zbyněk Brynych se po Transportu z ráje (1962) vrátil k tématu života židů za protektorátu a podle psychologické novely Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce natočil sugestivní drama …a pátý jezdec je Strach (1964).

Židovský lékař Armín Braun (Miroslav Macháček) ukryje ve svém pražském bytě během nacistické okupace příslušníka odboje, čímž začíná jeho zápas s vlastním svědomím. Obrazové pojetí, na němž spolupracovala multitalentovaná výtvarnice Ester Krumbachová, bylo programově vymezené expresionismem. Film prostoupený metaforami a symboly s nadčasovou platností svou atmosférou připomíná horečnatý sen či halucinaci.

Pátý jezdec je řazen mezi vrcholy Brynychovy tvorby také pro rovnováhu mezi formou a obsahem a schopnost najít adekvátní vyjadřovací prostředky pro vystihnutí svíravé atmosféry strachu z institucionalizovaného zla, ať nacistického, komunistického nebo jakéhokoli jiného. Jde proto o vhodný film pro doplnění výkladu o životě v totalitě.