Boris Jachnin (1. 5. 1932 – 17. 4. 2011)

V letech 1952–54 studoval režii na FAMU, později tamtéž absolvoval filmovou vědu prací o modelech filmového školství v Evropě (1967) a pracoval na tomto tématu i jako řádný vědecký aspirant (1968–70). Od roku 1955 žil v Českých Budějovicích a působil jako osvětový pracovník, dramaturg a nakladatelský redaktor (1962-67); založil a vedl filmový klub a v celostátním výboru FK vedl komisi pro FK dětí a mládeže. Po roce 1969 byl perzekuován a během normalizace vystřídal řadu dělnických povolání. Po roce 1989 byl rehabilitován, obhájil na FF UK titul kandidáta věd o umění v oboru teorie a dějiny divadla, filmu, rozhlasu a televize (1991).

Svůj entuziasmus, pedagogické zkušenosti, široký kulturní rozhled a organizační schopnosti plně uplatnil v médiích, ve školství i ve filmových klubech. Přednášel na několika vysokých i středních filmových školách, pro něž zpracoval metodické a učební materiály. Kromě mnoha filmově historických i dalších textů (poezie, dramata, pohádky) vydal zásadní monografie Filmová estetická výchova (1968), Rainer Werner Fassbinder (pod jménem Jan Grulich, 1987) a Walt Disney (1990) a menší filmové portréty.

Od roku 2019 uděluje Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu Ceny Borise Jachnina za dlouhodobý přínos a pedagogický přínos oboru.

Profil Borise Jachnina ve Filmovém přehledu