Konference Kino za školou se letos zaměřila na učitele

Neděle 12. září 2021 patřila ve Zlíně filmové a audiovizuální výchově. Mezinárodní konference Kino za školou nabídla během sedmi hodin široké spektrum přednášek, debat a rozhovorů. Téma letošního ročníku znělo “Učitel v hlavní roli”. Cenné zkušenosti představili čeští i zahraniční pedagogové, kteří se výuce filmu, audiovize a multimédií věnují na různých typech škol, a zástupci oborových institucí a organizací.

Konference proběhla již pošesté, z toho podruhé v Malém sále Kongresového centra Zlín. Konferenci pořádá Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu (ASFAV) společně s kanceláří Kreativní Evropa – MEDIA a Mezinárodním festivalem filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Celý program letošního ročníku najdete tady.

Nové projekty ASFAV a Cena Borise Jachnina

Akci zahájil předseda ASFAV Pavel Bednařík společně s uměleckou ředitelkou Zlínfestu Markétou Pášmovou a Annou Bartoškovou za Kreativní Evropu – MÉDIA. Markéta Pášmová připomněla, že zářijový termín je pro festival i konferenci netradiční, neboť v předpandemické době probíhalo obojí v květnu. “Příští rok se snad sejdeme zase v klasickém termínu,” dodala. Anna Bartošková z kanceláře Kreativní Evropa – MEDIA, která zastupuje evropský program na podporu kreativního a kulturního průmyslu, oznámila hned dvě dobré zprávy: Dílčí program MEDIA letos slaví 30 let a zároveň došlo k navýšení rozpočtu programu na příštích sedm let o 40 %. 

Kreativní Evropa – MEDIA společně s ASFAV rovněž k příležitosti konference vydala publikaci Filmová/audiovizuální výchova a práce s publikem 2020-2021. Publikace, která každoročně mapuje oblast filmové a audiovizuální výchovy v České republice, tentokrát nese podtitul “Audiovize v době pandemie” a snaží se postihnout poslední dva bouřlivé roky v oboru. Stáhnout si ji můžete zdarma zde.

Pavel Bednařík následně představil nejnovější projekty a aktivity asociace. Mezi ty patří především program Posílení oboru filmová/audiovizuální výchova v ČR. V rámci pojektu vznikají online kurzy filmové výchovy, které budou otevřené učitelům, lektorům i dalším zájemcům o obor. Kurzy budou mít akreditaci Ministerstva školství a tělovýchovy a budou spuštěny začátkem roku 2022. Do 5. prosince si je lze předplatit za zvýhodněnou cenu. Probíhat bude také průzkum na českých středních a základních školách, v němž se naváže na průzkum pod vedením Terezy Czesany Dvořákové z roku 2016. Na webu Filmvychova.cz budou rovněž prezentovány příklady dobré praxe ze zahraničí včetně rozsáhlejších odborných studií.

Ve spolupráci s NIPOS-ARTAMA (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu – útvar pro neprofesionální umělecké aktivity) pak probíhá tříletý výzkumný projekt Metodika a praxe audiovizuální výchovy pro učitele a lektory, jehož zásadními výstupy budou metodika oboru a oborová mapa. ASFAV představil také novou podobu webu Filmvychova.cz a chystanou kurátorovanou databázi filmů, která bude zpřehledňovat širokou nabídku audiovizuálního obsahu a připravovat předvýběr pro učitele, rodiče a další zájemce o filmovou výchovu. Věnovat se bude snímkům z kinodistribuce i streamovacích platforem.

Pomožte nám doplnit Oborovou mapu FAV!

První hostkou na pódiu byla Lenka Holubová Mikolášová z Odboru médií a audiovize Ministerstva kultury České republiky (MKČR), který filmově-výchovné aktivity dlouhodobě podporuje. Okruh “Filmová, audiovizuální a mediální výchova” patří mezi osm dotačních okruhů podpory oblasti kinematografie a médií, mezi něž MKČR přerozděluje granty. V letošním roce grantová komise podpořila 15 filmově-výchovných projektů celkovou částkou 4 735 000 korun. Zmínila také novinku na úrovni celého ministerstva: Národní plán obnovy, do nějž spadá modernizace kulturních institucí, rozvoj regionálních kulturních center, digitalizace kulturního obsahu a jeho zpřístupňování. Týkat by se tak mohl i oblasti filmové a audiovizuální výchovy. Konkrétní informace o možné implementaci ale zatím MKČR nemá. 

Lenka Mikolášová spolu s Pavlem Bednaříkem poté předali Cenu Borise Jachnina za pedagogický přínos panu Jaroslavu Cinklovi. Ten se zasloužil o rozvoj oboru mimo jiné jako dlouholetý ředitel legendární přehlídky Zlaté Slunce v Blansku a pedagog na místní základní škole. Tam vedl osmnáct let filmový kroužek, deset let filmový klub a od roku 1984 fotograficky a filmově dokumentoval všechny akce školy. Pan Cinkl pochválil spolupráci s Jedním světem na školách, jejichž dokumentární filmy využíval především při výuce občanské výchovy. Vyzdvihl také důležitost okamžité zpětné vazby, které se studentům dostává během přehlídek jako bylo Zlaté Slunce. 

První blok zakončila Lucie Haškovcová z Galerie hlavního města Praha, která seznámila účastníky s iniciativou na podporu uměleckých výchov a uměleckého vzdělávání KOMPAS, neboli Koalicí mezioborových pedagogických asociací a skupin. Té jde především o zapojení se do aktuálního procesu revizí národního kurikula tak, aby změny, ke kterým dojde, byly koncepční a smysluplné. Členové tohoto uskupení zastupují představitele různých vzdělávacích oborů a oblastí – učitele z praxe, oborové didaktiky a další odborníky.

Jak se učí film v Evropě

Následoval blok videokonferenčních hovorů z celé Evropy. Jon Echeverría z Baskicka představil mezinárodní projekt Moving Cinema, podporovaný Kreativní Evropou napříč sedmi evropskými zeměmi. Moving Cinema má za cíl vytvářet a udržovat pouto mezi mladým publikem od 12 do 19 let a autorskou evropskou kinematografií. Součástí projektu jsou kurzy pro pedagogy. Ve Španělsku není filmová výchova zanesena v kurikulu, Moving Cinema se ji však snaží vnášet do škol skrze trénink učitelů jiných předmětů. Echévérría zdůraznil, jak důležité je pracovat právě s pedagogy veřejných škol, neboť jen tak se k vědomostem v této oblasti mohou dostat mladí lidé nehledě na socioekonomické prostředí, ze kterého pocházejí. Představil také vzdělávací portál www.insidecinema.org, který nabízí bohaté studijní materiály a brzy projde velkou proměnou.

Stig Andresen spolu se svým týmem referoval o aktivitách Norského filmového institutu, především o projektu The Cultural Schoolbag (“Kulturní ruksak”), který funguje na norských školách od roku 2001 a jehož cílem je, aby se všechny děti během školní docházky setkaly s profesionálním uměním na mnoha úrovních. Projekt pracuje napříč Norskem s 3000 profesionálními umělci, odborníky a lektory. 

Pedagožka Paola di Gravina ze střední školy v italském Coratu promluvila o své zkušenosti vyučující audiovizuální a multimediální tvorby. Předmět je v italském národním kurikulu teprve několik let a Paola di Gravina jej učí od roku 2017, v mnohém tedy byla průkopnice.

Velkou odezvu měla prezentace maďarského středoškolského profesora Jozsefa Andócziho z Szegedu, který na konkrétních příkladech vysvětloval, jak se svými studenty mluví o filmech, a především – jak v nich ještě před samotným zhlédnutím vzbudit dostatečný zájem. 

Zkušená pedagožka Vivienne Clark z londýnské Langley Park School pak mluvila o dopadech pandemie na výuku, důsledcích brexitu na vzdělávání, vztahu filmové a mediální výchovy i o její konkrétní škole, jejíž součástí je také filmový kinosál.

Zkušenosti pedagogů z ČR

Třetí blok zahájil pedagog Vladimír Beran ze Základní umělecké školy Police nad Metují, kde rovněž působí jako zástupce ředitele. Dlouhodobý učitel multimediální výchovy je společně s Jaroslavem Vančátem a Matějem Smetanou iniciátorem a spoluautorem skript metodiky výuky filmové tvorby “Učit se film”. Svoji přednášku pojal především jako prezentaci práce svých žáků. Promítané ukázky filmů zahrnovaly animace, mokumenty či precizní práci s archivními záběry. Beran se s dětmi účastnil projektů jako Děti točí hrdiny a mnoha soutěžních přehlídek. Promluvil také o výuce na dálku a práci s rekvizitami, které nejen online výuku vizuálně strukturují.

O svém působení na Základní umělecké škole Jana Jakuba Ryby v Rožmitále mluvila Petra Peštová, držitelka Ceny Borise Jachnina za rok 2020. Petra Peštová vyučuje výtvarnou výchovu a animaci a ve své práci navazuje na konstruktivistickou teorii pedagogiky. Se svými žáky sklidila ocenění za dlouhodobé projekty věnující se např. životu a tvorbě Jana Jakuba Ryby, CHKO Brdy či italským uprchlíkům v ČR. Nově plánuje věnovat se legendě české animace Hermíně Týrlové. 

Pomožte nám doplnit Oborovou mapu FAV!

Pedagožka Marcela Vohradská z prvního stupně Základní školy Dobřany dlouhodobě spolupracuje s Juniorfestem. Věnuje se filmovým úvodům, vede rozhovory s tvůrci, spolupracovala také na zahájení festivalu. Se svými žáky Juniorfest také pravidelně navštěvuje a sdílené zážitky a vyplavené emoce potom společně probírají. Marcela Vohradská se nebojí ani těžkých témat. Důležité je podle ní o nich správně komunikovat. Ze zhlédnutých snímků zmínila Pojedeme k moři (v němž se objevuje domácí násilí), Opička (kde figuruje úmrtí dítěte) či Cirkus Noel (o první lásce).

Aleš Říman, absolvent filmové vědy a bohemistiky, vede na Gymnáziu Havlíčkův Brod filmový kroužek. Působí také jako dlouholetý dramaturg a lektor na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Festivaly považuje za velkou součást filmové edukace. Filmy se snaží do svých hodin češtiny a povinně volitelného předmětu žurnalistika a mediální výchova infiltrovat různými způsoby v rámci teorie i praxe. Také se mu podařilo přetransformovat literární seminář na Seminář dějin a teorie slovesného a audiovizuálního umění 20. století, ve kterém se věnuje například propojení literatury a filmu a filmové řeči. 

Jiří Hruška představil fungování filmové výchovy na Gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě, kde obor figuruje jako průřezové téma napříč předměty od roku 2003. Na škole prochází úvodem do studia filmu všichni žáci školy. Gymnázium bylo také partnerem Mezinárodního festivalu studentských filmů Ostrava-Picture. Hruška připomněl, že od roku 2010 existuje filmová výchova jako součást rámcového vzdělávacího plánu pro gymnázia. Promluvil také o tom, jak jsou průkopníci filmové výchovy neustále nuceni k obhajobě svého snažení před vedením a kolegy. 

Kovy řeší dějiny

Poslednímu bloku předcházel keynote panel “Kovy řeší dějiny”, který se vrátil k březnu odvysílanému televiznímu dokumentu Iva Bystřičana o stavu výuky dějepisu na českých školách. Bystřičan promluvil o ambicích, se kterými do natáčení šel. Chtěl především vyvrátit stereotyp o mladých lidech jako “partě lemplů koukajících do mobilu, která se ničím nechce zabývat”. 

Snímek, kterým provází youtuber Karel “Kovy” Kovář podle Bystřičana ukazuje, že velké části generace není jedno, jak probíhá výuka dějin na středních školách, přestože se historií v budoucnu profesně zabývat neplánují. Přál by si, aby veřejnost pochopila, že touha po vzdělání v populaci existuje a studenti mohou být v debatě o obsahu učiva partnery. Kovy řeší dějiny by pak dle jeho slov měl být na této cestě především “stimulem pro studenty a učitele a vehiklem kuráže”.

Jak pomoci učitelům filmové a audiovizuální výchovy?

V závěrečné panelové diskuzi „Jak pomoci učitelům filmové a audiovizuální výchovy“? debatovali kromě pedagogů také zástupci oborových institucí a organizací. Přítomná byla Kateřina Klementová, která je odbornou garantkou mezioborových aktivit příspěvkové organizace NIPOS-ARTAMA. Ta v současnosti spolupracuje také na proměně oblasti Umění a kultura v rámci revizí RVP pod Národním pedagogickým institutem. Nové rámcové vzdělávací programy jsou teď ve fázi definování  hlavních směrů, které se pak od roku 2024 budou implementovat do škol. Podle Klementové je profesionalizace organizací jako ASFAV stěžejní pro revizi RVP, protože tzv. “ruce v terénu” jsou potřeba v každé umělecké oblasti. 

Karel Gargulák se debaty účastnil za organizaci EDUin (Informační centrum pro vzdělávání), kde působí jako konzultant. Profesně se zabývá strategickým řízením vzdělávacích systémů a analýzou, tvorbou a realizací vzdělávací politiky. Gargulák se vyslovil především o nutnosti partnerství kvalitního metodického vedení a škol. Reagoval tak na zkušenost Jiřího Hrušky, že skutečně potřebné strategie přinášejí do škol zásadně neziskové organizace.

Talk show Za školou: Myši patří do nebe

Jako doplnění ke konferenci proběhla večer neformální talk show Za školou, tentokrát na téma animace. Martina Voráčková a Vitouš Voráček představili nadcházející ročník festivalu Animánie a novou výukovou metodu animace nazvanou Animetod.

Hosty byli také tvůrci filmu Myši patří do nebe Denisa Grimmová, Jan Bubeníček a producent Vladimír Lhoták. Animovaný rodinný snímek, který zahajoval Zlínský filmový festival, bude mít distribuční premiéru 7. října a zatím sklidil velmi pozitivní reakce. Talk show se vysílala živě, záznam si můžete pustit tady. 

Příští, sedmá konference Kino za školou proběhne, doufejme, opět v tradičním květnovém termínu a přinese další inspirativní setkání. Do té doby můžete sledovat novinky z dění kolem filmové a audiovizuální výchovy na webu Filmvychova.cz nebo odebírat náš pravidelný newsletter. 

[Ukázat prezentaci]

1 2 ►