Umělec nemá být učitelem, setkání s ním je ale zásadní. Rozhovor s Cathrine Jakobsen z Kulturtanken

Rozhovor s Cathrine Jakobsen z norské organizace Kulturtanken byl součástí výzkumné cesty Pavla Bednaříka do Norska. Rozhovor se věnuje modelu uměleckého vzdělávání skandinávské země a roli této specifické instituce ve vzdělávacím systému. Studie je součástí výzkumného záměru monitoringu příkladů dobré praxe v Evropě, projektu Posílení oboru filmová a audiovizuální výchova v ČR, který je realizován v rámci Programu Kultura financovaného z Fondů EHP 2014–2021. Jedná se o jednu z osmi připravovaných studií zaměřených na vybrané evropské země.

Na úvod nám prosím vysvětlete, jak přistupuje Kulturtanken, resp. projekt Kulturní aktovky (Den kulturelle skolesekken) k dvojjediné pozici umělce a učitele ve vzdělávacím systému? V České republice jsou tyto profese vnímány odděleně a neprostupně.

Náš postoj je jasný: umělec by rozhodně neměl být profesionálním učitelem. Je umělcem, který předává své zkušenosti a umělecké vize. Vzdělávací cíle a jejich předávání jsou součástí povinností učitelů, kteří mají za úkol žáky a studenty na programy Kulturní aktovky připravit. V případě celovečerního filmu by se měl učitel věnovat tématu, které s filmem souvisí a které se zároveň nějak vztahuje ke kurikulu. Režisér filmu pak nemá povinnost přímo učit a vzdělávat.

Dostat kulturní obory do škol je těžké i v Norsku, v tom se naše země od jiných evropských států neliší. Kulturní aktovka je nicméně výsledkem spoluzodpovědnosti obou ministerstev (kultury a školství), proto je na tento program kladen velký důraz. Kulturní zkušenost je proto pro žáky a studenty důležitá, ačkoliv adresně není obsažena v samotném kurikulu, pouze ve strategickém dokumentu, takzvané „Bílé knize“.)

V kurikulu jsou popsány důležité cíle vzdělávání nebo kompetence. Například kreativita, občanská odpovědnost, kulturní povědomí, které je možné rozvíjet právě skrze umělecké vzdělávání a kulturní programy. A to se nám podařilo dostatečně vysvětlit. Obhajoba tohoto programu je nicméně nekončící proces. Důraz je v norském vzdělávacím systému kladen především na komplexní osobnostní rozvoj dítěte a tomu se podřizují jednotlivé vzdělávací cíle a kompetence, které si má dítě osvojit.

Co znamená Kulturtanken a na jaké programy je rozděleno?

Slovo Kulturtanken má dva významy. Jednak je to kulturní myšlení, uvažování (thinking), ale také rezervoár kultury, kulturní káď, barel s uměním. Jsme státní agentura zodpovědná za nabídku Kulturní aktovky v celém Norsku, zajišťujeme implementaci tohoto programu. Jsme agentura podřízená Ministerstvu kultury, které má své cíle a strategie. V případě tohoto programu se jedná o spolupráci s Ministerstvem školství. Mezi programy patří hudba, vizuální (výtvarné) umění, národní dědictví, performing arts, film a literatura. V nabídce můžete vybírat dle těchto kategorií.

Jak je Kulturní aktovka financována?

Celkový roční rozpočet programu činí 40 mil. norských korun (tedy zhruba 92 mil. Kč). 50 % pochází z loterijních financí, 50 % z rozpočtů jednotlivých municipalit. Kulturtanken zastupuje státní pozici ve vytváření struktury programů, nastavování podmínek, obecné fungování a vyhodnocování úspěšnosti. O samotné nabídky a komunikaci se školami se starají pověření zástupci municipalit.

Jak konkrétně vypadá vaše práce?

Já jsem zodpovědná za oblast filmu, mých pět kolegů zodpovídá za ostatní programy – literaturu, kulturní dědictví. Moje oddělení spolupracuje přímo se školami na samotném metodickém využití, na způsobech, jak propojovat jednotlivé projekty a aktivity s kurikulem a využívat je například v jiných předmětech. Před několika lety jsme zjistili, že základním problémem je, že si učitelé nevěří. Mají pocit, že nemají dostatek kompetencí k výuce umění. 

V roce 2016 se proto udála strategická volba, že se budou na výuce podílet zejména umělci a celý program bude postaven na nabídkách pro školy. V Norsku není přípustné, aby školy vyžadovaly jakékoliv poplatky od rodičů žáků. Vzdělávací systém je zkrátka založen na tom, že je zdarma a je inkluzivní. Norské dítě i dítě syrských uprchlíků má mít stejnou možnost těžit z kulturních programů zdarma. Na tom je naštěstí široká politická shoda mezi všemi politickými stranami, ať je to levice nebo pravice. Můžete samozřejmě jít do soukromé školy, například do Montessori, nicméně to je volba rodičů.

Jak konkrétně se daří Kulturní aktovku dostat do škol?

Jedna z aktivit, se kterou jsme před třemi lety začínali, je snaha dostat program Kulturní aktovky do vzdělávání učitelů na pedagogických fakultách. Od té doby probíhá pilotní projekt, během kterého vyhodnocujeme, jak moc se daří reálně naplňovat kulturní a umělecké programy přímo na školách ve vzdělávací praxi. Vzdělávání učitelů probíhá na pedagogických fakultách na více univerzitách a školách. Zapojení Kulturní aktovky do tohoto vzdělávání probíhá také pod dohledem municipalit v daných regionech. Stejně tak jsou oslovováni umělci z posledních ročníků uměleckých škol, aby zvážili zapojení do nabídek Kulturní aktovky, což zaručuje neustálou obměnu a zapojení mladé generace umělců.

Jak se to promítá do pracovních plánů jednotlivých umělců či organizací?

Pro mnoho umělců jde o významný zdroj příjmů. Zaručuje jim totiž po určité období stabilní příjmy. Celý program má regionální a národní aspekt. Zapojení umělci se mohou rozhodnout, v jakém teritoriu své programy nabídnou. Mohou je nabídnout lokálně, např. v Oslu, Trondheimu nebo Tromsø, můžete je ale také nabídnout školám v celém Norsku nebo více regionech. Kulturní aktovka nabízí také možnost jak překlenout mezidobí mezi jednotlivými projekty (film, deska, koncertní turné apod.).

Naším cílem není oslovovat tzv. „učící umělce“, zajímají nás profesionální, ale aktivní umělci. Pro některé z nich je problematické mluvit s dětmi a prezentovat svá díla žákům a studentům. Jedná se především o výtvarné umělce. Proto mohou jejich dílo prezentovat profesionální kurátoři, edukátoři z muzeí nebo nezávislí historici umění a lektoři. Mnozí z nich jsou specializovaní na programy pro školy, některá muzea či galerie mají dokonce edukační oddělení zaměřené na děti a mladé publikum. Jde nám totiž o to, aby to bylo relevantní pro různé věkové skupiny, různé třídy, a k tomu potřebujete jisté pedagogické a didaktické zkušenosti.

Jak to tedy přesně funguje z pohledu umělce? Jak probíhá proces výběru?

Umělci přihlašují své projekty jednou ročně, každý rok se jich přihlásí zhruba 2000. Školy a municipality si pak pomocí online portálu vyberou konkrétní umělce, nabídky, umělecké druhy a kulturní aktivity. V říjnu přihlašují umělci a organizace své programy na následující školní rok, v březnu se uzavírá nabídka a je představena školám, které si vyberou a v srpnu oznámí, které programy si vybraly.

Přihlásit se mohou nejen samotní umělci, ale také producenti, dost často organizace nebo instituce, které jednotlivé umělecké produkce vytvářejí. Zajímavé je, že se mohou přihlásit také umělci z jakékoliv evropské země, třeba i z České republiky. Pro starší studenty je totiž možné prezentovat kulturní program v angličtině. Měli jsme zde například několik koprodukčních filmů, které ale představovali jejich norští koproducenti.

Co musí žadatel vyplnit, aby byl zařazen do programu? Jak to konkrétně vypadá u filmového programu?

Nejprve musíte vyplnit, pro jaký region svou programovou nabídku nabízíte. Poté stručně popíšete nabídku společně s klíčovými slovy a štítky, aby bylo jednoduché se podle nich orientovat. Například workshop, přednáška, žánr a druh filmu a podobně. Poté vyberete věkovou skupinu, pro kterou je program určen. Následně doplníte svůj životopis a popíšete učební plán, tedy jakým tématům se budete věnovat, co se studenti a žáci naučí, jakou vazbu to má na školní předměty.

A samozřejmě detaily o filmu nebo uměleckém programu (maximální počet studentů, délka programu, délka příprav, potřebné vybavení a zázemí). V případě Elen (animátorky, která ten den prezentovala žákům školy Nord Strand, pozn. aut.) je zde uveden požadavek na elektřinu nebo zatemnění místnosti, veškeré vybavení si odveze sama autem. Je zde uveden také velmi speciální požadavek na auto se zadní kamerou, protože má problémy s parkováním (smích).

Program Kulturní aktovky myslí také na personální podporu, například produkční nebo umělecký doprovod. Může se jednat o produkční asistenty, techniky nebo někoho, kdo pomáhá se samotným zázemím pro umělecký program. Mohou to být ale také hudebníci (k živému doprovodu filmu), nebo herci či performeři, kteří jsou nepostradatelnou součástí programu či umělecké produkce.

Jsou nějaká speciální doporučení pro žadatele?

Je vhodné nedělat prezentace příliš dlouhé, protože těch nabídek je skutečně mnoho. Plánovači v municipalitách vyberou vhodné programy a prezentují je výběrové komisi, ve které jsou zastoupeni učitelé, ředitelé škol nebo programoví pracovníci škol. Ti vyberou okolo dvou set programů, které jsou potom nabízeny přímo školám v daném regionu.

Žadatelé jsou financováni, pouze pokud projdou touto selekcí, v případě neúspěchu bohužel finance nejsou dostupné. Nicméně pokud umělec nebo organizace nabízí kvalitní program, vybere si jej jeden region a v následujícím roce si jej vybere pět regionů, protože se o kvalitě programu dozvědí. Nabídka v jednotlivých regionech se samozřejmě liší, největší nabídka, tedy i největší přetlak je v Oslu.

Kdo patří mezi žadatele v oblasti filmu?

Zde je to například Barnefilmfestivalen v Kristiansandu, kteří pravidelně nabízejí projekce tematických filmů pro žáky a studenty ze škol v regionu Agder na jihozápadě Norska. Mají dlouholetou smlouvu s místní kanceláří Kulturtanken, a spolupráce je tedy průběžná. Festival pravidelně nabízí filmy, které se protínají s tématy kurikula, jako jsou identita, diverzita, komunita, kritické myšlení, přátelství a podobně.

Tuto nabídku si často přečtou učitelé a osloví je, protože se jedná o témata, o kterých se stejně budou bavit, kterým se budou věnovat. V našem portálu se můžete podívat na veškeré údaje, které jsou dostupné. Můžeme zde tedy vidět, jaké školy a jaké třídy si program vybrali, na jaké filmy se budou dívat. Jde tedy o detailní informace, se kterými pracujeme a jsme schopni je vyhodnotit i z hlediska úspěšnosti.

Jaká je motivace žadatelů, například jmenovaného festivalu, se zapojit?

Ukážeme to na konkrétním příkladu zmíněného festivalu. Festival nabízí programy a vstupenky celoročně i mimo Kulturní aktovku. Nicméně školy mají zájem zapojit se do programu právě proto, že jej pak mají zdarma. Festival tedy prodá vstupenky a škola má zdarma představení, je to tedy win-win situace.

Jak program Kulturní aktovky historicky vznikl?

Jednalo se o experimentální lokální program v několika málo municipalitách. Později se díky úspěchu programu vytvořil návrh na celostátní program, který byl předložen vládě a byl schválen. Historicky byl kladen důraz zejména na národní literaturu a národní dědictví, zejména muzea a galerie. Film nepatřil od počátku mezi priority, dostává větší prostor až v posledních letech, stejně jako počítačové hry a game design. Stále však platí jedna konstanta programu – jeho úspěšnost závisí od počátku na inspirativních, iniciativních osobnostech, ať už to jsou organizátoři, nebo samotní učitelé.

Rozhovor proběhl dne 25. dubna 2022 v centrále Kulturtanken za účasti Cathrine Jakobsen a Bente Aasheim.

Osobní profil Cathrine Jakobsen

Stránky organizace Kulturtanken

Úvodní foto zdroj: https://www.kulturtanken.no/en/